Podle HN je v poslední době kvůli krizi na Ukrajině neobvyklé, aby politici z Evropské unie navštěvovali Moskvu. Výjimkou je například řecký premiér Alexis Tsipras, který byl v Moskvě žádat o ekonomickou pomoc, či francouzský prezident Francois Hollande. Fico však neměl k návštěvě Moskvy žádný pádný důvod, a proto sklidil kritiku domácích médií, ale také slovenského prezidenta Andreje Kisky.

Fico v Moskvě hlavně řešil možný projekt plynovodu Eastring, který by vedl přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Slovenska a dále. Slovensko by tím neztratilo poplatky, které od Gazpromu získává za tranzit plynu, protože ten už veřejně oznámil, že nepočítá s tranzitem přes Ukrajinu od roku 2019. Slovensko však má smlouvu na tranzit plynu do roku 2028, což znamená, že by se mu platilo i v případě, že nebude plyn přes Ukrajinu téct.

Dle průzkumu Transatlantic Trends je na Slovensku dokonce třetina lidí, kteří by si přáli vůdčí roli Ruska v mezinárodní politice. Fico má rok do voleb, a tak musí voličům ukázat, že dokáže hovořit i o globálních problémech. „Fico potřebuje ukázat svým voličům, že vede s Putinem dialog, že nesouhlasí se sankcemi a možná se i trochu vymezit vůči prezidentu Kiskovi a rozdrobené opozici,“ uvedl šéf bratislavského think-tanku Central European Policy Institute Milan Nič a dodal, že „jediné téma, která by přicházelo v úvahu, je nějaká dohoda týkající se dostavby dvou bloků jaderné elektrárny Mochovce. Italský Enel hodlá svůj většinový podíl ve Slovenských elektrárnách prodat. Fico chce pro stát získat většinu a Mochovce sám dostavět“.

Podle analytika Polského institutu mezinárodních věcí Dariusze Kałana je Slovensko jedním z nejvíce proruských států Evropské unie v oblasti gest a deklarací. Kałan však vidí paradox v tom, že se Fico snaží jednat s Putinem o spolupráci, a přitom zpětně posílá plyn na Ukrajinu a snaží se o zajištění jaderné elektrárny Mochovce jiným než ruským dodavatelem, například francouzskou Arevou. „Čím spektakulárnější jsou premiérova gesta podporující Moskvu, tím obratnější jsou činy, které mají za cíl omezit energetickou závislost na Rusku.“

Podobné kroky koná Slovensko i v armádě, kde chce nahradit sovětské vrtulníky za nové americké vrtulníky typu Black Hawk. Stejně tak chce nahradit Migy-29 za pronajaté švédské Gripeny.