„Podle mě se ukázalo, že naše zahraničněpolitické stanovisko k válce v Afghánistánu a Iráku bylo správné. Nešlo o opuštění Afghánistánu, ale o úprk,“ řekl Filip k zahraniční a obranné politice KSČM.

I on o vývoji dění v Afghánistánu hovoří jako o velké prohře Západu a Aliance. „Byl to debakl zahraniční politiky USA a NATO. Tentokrát nešlo jen o fiasko USA jako ve Vietnamu, ale celé Severoatlantické aliance, do něhož nás Američané zatáhli. My jsme tam byli jako okupanti,“ konstatoval šéf komunistů.

Původní zdroj ZDE

Svou vojenskou misi v Afghánistánu jsme mohli prý ukončit už před deseti lety. „Byli jsme tam jako spojenci USA, které chtěly zlikvidovat centrálu teroristické organizace al-Káida a dopadnout její hlavu, Usámu bin Ládina.
To byl jistě jeden z cílů operace, ale ten byl splněn v roce 2011. Nechápu, proč se po tomto roce prodlužovala okupace Afghánistánu,“ pokračuje.

Na dotaz, proč hovoří o okupaci, když tam USA a vojáci NATO byli se souhlasem afghánské legitimní vlády, uvedl: „Myslíte tu vládu, která se před pár dny sesypala jako domeček z karet a jejíž prezident prchl ze země mezi prvními?

Nejzásadnější věc v zahraniční politice je článek jedna, odstavec jedna Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jenž říká, že každý národ má právo na svůj politický režim a využívání svých přírodních zdrojů.

USA a NATO, včetně našich vojáků, se Afgháncům snažily vnutit svůj politický režim, aniž ti by o něj stáli. Kdyby chtěli západní model demokracie, nemohl by to být takový debakl, a vydržel by alespoň tak dlouho, jako vydržel ten po odchodu sovětských vojsk v roce 1989,“ uvedl předseda.

Cení si vyjádření Miloše Zemana, v němž označil funkčnost NATO za spornou. Zásadně se však liší v otázce, zda jsme měli do Afghánistánu jít. „Jsem přesvědčen, že nikoliv, protože je třeba respektovat citovaný článek mezinárodního paktu,“ dodal s tím, že pokud by to tak bylo, zabránilo by se tím šíření terorismu za hranice jakéhokoliv státu.

Trvá na tom, že v Evropě je třeba chránit nejen vnější schengenskou hranici, ale také naši státní. Jakmile někdo naruší suverenitu jiného státu, dopouští se mezinárodního zločinu.

Účast v afghánské válce pro nás bezesporu znamenala nebezpečí. „To tkví v tom, že česká armáda byla Tálibánem označena za okupantskou, a Babišova vláda sem teď přivezla její afghánské spolupracovníky. Tálibán je bude hledat, což je reálné riziko i pro obyvatele ČR,“ řekl k naší solidaritě s lidmi, kteří by byli pronásledováni, nebo dokonce mučeni a vražděni.

Od Tálibánu nyní očekává, že bude usilovat o mezinárodní uznání, takže bude muset respektovat platná pravidla. „Do výkonu jeho moci se plést nebudeme, ale jako členský stát OSN musí dodržovat základní zásady. Bude jen na nich, jak rychle dosáhnou v OSN potřebné většiny. O tom s nimi můžeme jednat kdykoliv,“ podotkl.

Mnozí označují Afghánistán za spouštěč další migrační vlny. Obává se i Filip příchodu stovek tisíc afghánských uprchlíků? „Neobávám se toho, pokud budeme schopni ochránit vnější schengenskou hranici. To zatím Evropská komise nezvládá,“ dodal Filip závěrem. Je to prý nyní především věc Afghánců, nikoliv naše. To bychom měli respektovat, jelikož právě respekt je součástí solidarity.