Návrhu rozpočtu počítá s růstem ekonomiky o 1,3 procenta. Největší část výdajů rozpočtu tvoří zákonem dané výdaje, jež představují 706,8 miliardy Kč, což je asi 58 procent, uvedl Rusnok. Spolu s kvazimandatorními výdaji tato položka tvoří 84 procent výdajů rozpočtu. Premiér proto upozornil, že jen zbývajících 16 procent výdajů představuje manévrovací prostor vlády. Fischer uvedl, že schodek rozpočtu byl zvýšen proti záměrům bývalé vlády Petra Nečase (ODS) o sedm miliard na 112 miliard korun při příjmech ve výši 1,099 bilionu Kč. Výdaje by tak měly přesáhnout 1,211 bilionu korun. 

ODS pro změny

S návrhem změn základních parametrů rozpočtu už přišla ODS. Šéf jejich klubu Zbyněk Stanjura uvedl, že první snižuje výdaje o 13 miliard korun tak, aby byl schodek 99 miliard korun, druhý snižuje pro stejný schodek příjmy o osm miliard a výdaje o 21 miliard Kč. Pokud by návrhy neprošly, občanští demokraté budou hlasovat proti základním údajům rozpočtu, řekl.

Místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek kritizoval rychlost projednávání hospodářského plánu. Neumožňuje podle něho parlamentní debatu a je za hranicí ústavnosti. Ústavní stížnost ale TOP 09 podle Kalouska nechystá a nepoužije ani obstrukce, o nichž se spekulovalo v minulých dnech.

Rusnok vyslovil obavu, že pokud by nastalo rozpočtové provizorium, netrvalo by krátkou dobu, možná i několik měsíců. Připomněl, že ČR již dříve rozpočtové provizorium zažila, ale jen v rozsahu dnů nebo týdnů. "Věřím, že tentokrát díky pochopení sněmovny i rozhodujících poslaneckých klubů se této nepříjemnosti vyhneme," dodal premiér v demisi.

ANO proti rozpočtovému provizoriu

Před rozpočtovým provizoriem varoval předseda poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Ohrozilo by podle něho kredit státu a přísun evropských dotací. Hnutí ANO, pokud dohodne vládu s ČSSD a KDU-ČSL, bude podle Faltýnka prosazovat vytvoření několikamiliardové rezervy z provozních výdajů rezortů. Úsvit přímé demokracie oznámil, že nebude v prvním kole hlasovat proti rozpočtu, ale bude jej chtít následně upravit.

Fischer poslance informoval o úpravách původního návrhu rozpočtu, které současná vláda provedla. Z pojistného na sociální zabezpečení by chtěla získat navíc dvě miliardy korun, stejně jako z prodeje licencí Českým telekomunikační úřadem. O půldruhé miliardy korun Fischer naopak snížil daňové příjmy. Na platy ve státní správě chce vláda dát navíc tři miliardy korun, podobně jako na dotace zemědělcům nebo na obnovitelné zdroje energií. Výdaje na nápravu škod po povodních by se měly zvýšit o 2,7 miliardy korun, platby za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun.

V prvním čtení poslanci schvalují základní parametry návrhu rozpočtu, tedy příjmy, výdaje, výši schodku a způsob jeho financování. Harmonogram předpokládá, že závěrečné rozhodování by se mělo odehrát od čtvrtka 19. prosince. Na rozpočet tedy budou mít poslanci dva týdny. V jiných letech to bývají zhruba dva a půl měsíce. Pokud by sněmovna nestihla schválit rozpočet do konce roku, nastalo by rozpočtové provizorium.