Profesor Jan Eichler se v rozhovoru pro server Svobodné universum rozhodl popsat, kde leží sociální kořeny dnešních francouzských nepokojů. Nepokojů, kterým podle Eichlera již nějaký čas přikládají pod kotel potomci přistěhovalců, kteří prý často sednou za volant bez řidičského průkazu, naprosto schválně, policisty provokují, najíždějí na ně a když jdou vyzváni k dodržení zákonů, pokouší se ujet z místa činu – tak se stalo i v medializovaném případě zmíněného mladíka.

„Ve Francii došlo k výbuchu velké spirály násilí na předměstích všech velkých francouzských měst. Už to nejsou jenom ta západní předměstí Paříže, ale je to opravdu ve všech městech. Ty nepokoje se pak přelévaly do Grenoblu, do Lyonu, do Marseille, do spousty ostatních měst. Historické kořeny jsou někde na přelomu 50. a 60. let, kdy si Francouzi uvědomili, že mají velký nedostatek mužů pro dělnické profese. Bylo to zhruba 15 let po skončení druhé světové války, ve které měla Francie velké lidské ztráty. Padlo tam 600 tisíc lidí, dominantně mužů. A ti potom někde chyběli. Přišla tedy myšlenka, pozvat do země lidi z Alžírska, z Maroka, z Tuniska a z dalších arabských zemí. Předpokládalo se, že by tam zůstali nějakou dobu, že by nahradili chybějící Francouze na výrobních linkách v automobilkách, že by je nahradili ve stavebnictví, ve sféře služeb. Myslelo se, že to bude něco podobného, co se povedlo třeba v případě Chorvatů a ostatních Jugoslávců těsně po válečném období, kdy dostávali takzvané Titovy pasy. Prezident Josip Broz Tito jim dával pasy, přestože to byla socialistická země s vedoucí úlohou strany a tak podobně, oni mohli vyjíždět do západního Německa,“ připomenul Eichler.

Jenže lidé z Tuniska a z Alžírska se chovali jinak než někdejší Jugoslávci. Zatímco Jugoslávci něco vydělali, s výdělkem jeli domů a tam si za vydělané peníze postavili třeba domek – Alžířané zůstávali ve Francii.

Proti těmto lidem, resp. vůči jejich nespokojeným potomkům, stojí muži a ženy, kteří např. působili v Mali, v Libanonu a v dalších zemích, poznali kupříkladu islamisty a dnes jsou odhodláni ve Francii hájit demokracii.