Ve francouzském parlamentu se právě bouřlivě a dramaticky projednává návrh zákona, který má usnadnit sledování „teroristických skupin“. Někteří poslanci prezidenta Macrona obviňují z islamofobie.

Z druhé strany zaznívá kritika, že „zákon je sepsán tak, aby nikoho nenaštval, nikomu nevyhrožoval, neoznačil nepřítele a ani nenaznačil, že islám představuje problém, protože islám je nejen náboženství, ale i politický a soudní systém“.

Autorem těchto slov je Eric Zemmour, asi poslední veřejně známý francouzský komentátor, který neváhá říct, co si myslí. Jeho příběh je současně pochopitelným vysvětlením, proč je ve svých postojích tak osamocen.

Eric Zemmour se již několik let minimálně jednou ročně dostává na jednání soudů, televizní rady anebo jiných orgánů a odchází od nich s pokutami v řádu tisícovek eur. Poslední pokuta už byla deset tisíc eur, neboť Zemmour již získal pověst recidivisty, který přestupky proti liberální společenské harmonii páchá opakovaně.

Novinář má štěstí, že jej televize Cnews stále drží na obrazovce, i když za to sama dostává od televizní rady pokuty.

Zemmour sám dostal v září 2020 výše zmíněnou pokutu 10 000 eur za „podněcování k nenávisti“. To mělo mít podobu jeho slov v debatě o rok dříve, že ve Francii existují „cizí muslimské enklávy“. A že útoky ve jménu islámu nezmizely, naopak jich bude přibývat.

Znalci francouzštiny si mohou dopřát celé jeho půlhodinové vystoupení.

Soudce zkonstatoval, že „jeho slova představují nabádání, někdy explicitní, jindy implicitní, k diskriminaci vůči muslimské komunitě a jejímu náboženství“. Soudce honem ujistil, že ve svobodné společnosti musí existovat právo vyjádřit svůj názor, ale „tato údajná fakta překračují hranice svobody projevu, protože jsou hrubé ke komunitě a jejímu náboženství“.

Rovněž soudce pobouřilo, že Zemmour někdejší oběti kolonialismu označil jako „kolonizátory“.

Po Zemmourově odsouzení vydala nezisková organizace SOS Rasismus tiskové prohlášení, ve kterém nabádala televizi Cnews, aby odsouzence (trest v první instanci nebyl pravomocný) okamžitě propustila. Pokud tak neučiní, bude „o to více zřejmé, že tento kanál obchoduje s nenávistí, čehož si musejí být vědomi všichni inzerenti, kteří tam umísťují své reklamy“, vyzvala neziskovka.

Její stanovisko včetně důrazného varování všem inzerentům se pak stalo základem článku o procesu ve slavném deníku Le Figaro.

CELÝ TEXT VE FRANCOUZŠTINĚ ZDE.

Shodou okolností téhož dne, kdy soud potrestal Zemmoura pokutou, odehrála se na pařížské ulici další krvavá scéna. Před budovou, kde v minulosti sídlila redakce časopisu Charlie Hebdo, byly řeznickým sekáčkem těžce zraněni dva lidé, kteří měli tu smůlu, že v budově právě pracovali. Pachatel se domníval, že mají cosi společného s redakcí, která už mezitím sídlí někde úplně jinde.

Oním pachatelem byl 25letý Zaheer Hassan Mehmood, imigrant z Pákistánu. Když do Francie dva roky předtím přišel, lhal o sobě, že je mu osmnáct let, jmenuje se Ali a je v domovině utlačovanou menšinou a „dětským uprchlíkem bez doprovodu“. Dostal ochranu jako ohrožená skupina a sociální podporu.

Eric Zemmour se v televizním vysílání nedokázal zdržet komentáře: „Každý rok přicházejí na území Francie bez kontroly tisíce osob z muslimského světa, které se vydávají za nezletilé uprchlíky bez doprovodu. Tito lidé nejenže nejsou dětmi bez doprovodu, ale často navíc páchají loupeže a vraždy.“

Následovala záplava pobouřených stížností k francouzské televizní radě. Ta nyní rozhodla a udělila televizi pokutu 200 tisíc eur. Zveřejnění faktů podle ní „podněcuje rasovou nenávist“.

„I když tyto komentáře byly učiněny v kontextu debaty samy o sobě legitimně, mohly podněcovat nenávist vůči nezletilým cizím osobám bez doprovodu a vyjadřovaly mnoho stereotypů,“ stojí v oficiálním zdůvodnění.

PODROBNOSTI VE FRANCOUZŠTINĚ ZDE.