„Výbušniny, pistole, sekera, tahač (náklaďák), nůž, mačeta, obušek, kámen… Vraždy, násilí, teror se po celém světě stávají běžnou součástí života. Bohužel. Islamisté vraždí muslimy, Evropany, Američany či Izraelce… Evropané či Američané vraždí zatím méně často, ale neméně zuřivě,“ píše Kostlán. Všímá si také častého rasismu amerických policistů vůči černochům i mstitelů, kteří na oplátku pobíjejí bělošské policisty.

Původní text ZDE.

„Jako by se válka rozprostřela do jednotlivých ‚půtek‘, které sice ve srovnání s hrůzami skutečné války můžeme prozatím vnímat jako ‚méně nebezpečné‘, ale které k onomu většímu nebezpečí neomylně vedou,“ pomyslel si publicista.

Všímá si následně toho, že se po každé střelbě ze všech stran ozývá, že mezi lidmi je příliš mnoho zbraní. „No to je asi pravda, ale co má přemíra pistolí či pušek mezi lidmi společného s tím, že chlap si sedne do náklaďáku a zavraždí jím šedesát lidí? Nebo se sedmnáctiletým klukem z Afghánistánu (Pákistánu?), který v Bavorsku zabil několik lidí sekerou? Nebo s Palestincem, který v Jaffě ubodá nožem pět lidí? Nebo s odmítnutým žadatelem o azyl ze Sýrie, který zaútočí v bavorském Ansbachu výbušninou? Nebo s teroristy, kteří se po počáteční střelbě odpálili v Istanbulu? Je snad i semtexu mezi lidmi mnoho a k nižšímu počtu obětí napomůže větší regulace prodeje třaskavin?“ tázal se Kostlán. A v závěru se také ptá, co to má společného s institucionalizovaným terorismem Tálibánu či s masovými vrahy v Sýrii. Připomíná také mnoho zavražděných nevinných lidí od Islámského státu či nelidské režimy v Africe.

„Dnes již nejde jen o islamistický fanatismus, i když o ten především, protože je to on, kdo je stále hybnou silou k dalšímu násilí. Fanatické násilí však nechodí jen po jedněch horách. Ještě před několika desítkami let (a dlouho před tím) byl muslimský svět k menšinám tolerantní, leckdy tolerantnější než předrenesanční svět křesťanský. Mezi muslimy žily miliony Židů, kupříkladu,“ uvedl. 

Fanatismus dle jeho názoru kráčí napříč náboženstvími, kontinenty a kulturami. „Je natolik silný, že dokáže zasáhnout celý svět naráz, čehož je svědkem Evropa 20. století, která rozdmýchala dvě světové války s nebývalou měrou odlidštění lidí, sadistického násilí a hlubokého utrpení,“ podotkl. Vlna nenávisti byla způsobena lhostejností a neschopností domýšlet věci do konce, zhoršuje se podle všeho už nejméně deset let. A to podle Kostlána kvůli zastáncům svobody slova. 

„Dnes je kvůli jejich blahovolnosti nenávist už tak rozšířená, že je v podstatě jedno, kde tentokrát vzklíčila poprvé. Mezi islamisty roste nenávist vůči jinověrcům, v Evropě stoupá nenávist vůči uprchlíkům, migrantům, Romům, Židům atd. Padají návrhy na násilné řešení problémů a čím dál více lidí tyto návrhy přijímá za své. Evropané se při své ztrátě rozumu, během dobrovolného fanatizování vlastního uvažování, snaží ponížit své dřívější hodnoty, mezi něž patřily i solidárnost a humanita,“ řekl Kostlán.

Teroristické a další násilné útoky, respektive strach přerůstající v nenávist, mění podle Kostlána naše myšlení. „A náš nový přístup k životu mění naše prostředí, do něhož některé nástroje naší mysli už nepatří, například ten nástroj, který nám brání, abychom se dopouštěli násilí na druhých. Doba se láme, neznámo kam, a my nejsme s to před novou výzvou obstát,“ sdělil publicista s tím, že příkladem ostatním by mohla být německá kancléřka Angela Merkelová, jež vyzývá ke klidu a rozumu.

„Naším nepřítelem není nástroj, ani střelná zbraň ne. Naším nepřítelem je nenávist, která přerůstá do fanatismu. Ta z lidí dělá nemyslící masu, nevěří na dobro, je lhostejná k životům druhých, k životu vůbec. Začněme diskutovat o tom, co uděláme s tímto problémem. Diskusi o střelných zbraních přenechejme těm, kteří se domnívají, že povrchností se lze dobrat nějakých výsledků,“ uzavřel.