Bloger vystupující pod jménem Tatarigami, který o sobě říká, že v minulost býval důstojníkem ukrajinské armády, na síti X napsal, že „Ukrajinci ztrácejí půdu pod nohama“. A důvodů, proč se to děje, je prý několik. Od příliš mála západní pomoci až po fakt, že na politické scéně vlastně schází odhodlání vyhrát nad ruskými agresory.

„Mnoho bojů, kterým ukrajinská armáda čelí, pramení z doby před rokem 2022 a do roku 2025 se výrazně rozrostly. Mobilizovaná síla, kde učitelé, farmáři a IT pracovníci nahradili profesionální jádro armády, proměnila to, co začalo jako ‚problémy růstu‘, v systémové nedostatky,“ napsal Tatarigami s tím, že hloubka těchto systémových problémů se naplno projevila u 15. brigády. O jejím osudu informoval i server ParlamentníListy.cz. Jde o brigádu, která cvičena a vybavena ve Francii, ale už ve Francii docházelo u brigády k dezercím. A po návratu na Ukrajinu, konkrétně do Pokrovsku, se situace jen zhoršila. Mimo jiné proto, že se velitelé nesžili se svými vojáky.

155. brigádu tvořili především nováčci, a to je podle Tatarigamiho další problém. Kdesi nahoře bylo rozhodnuto, že budou vznikat nové jednotky. Podle bývalého ukrajinského důstojníka by bylo lepší, kdyby noví odvedenci posílili vyčerpané a zkušené jednotky. Tak by zkušení veteráni mohli novým vojákům předat řadu zkušeností a jednotky by byly celkově odolnější.

A jako by to nestačilo, někdejší důstojník má za to, že Ukrajinci se po 30 let své nezávislosti tvářili, že žádná velká válka už nikdy nenastane. Z toho důvodu byly zanedbány např. mobilizační plány.

„30 let od dosažení nezávislosti ukrajinští vůdci zanedbávali přípravu na válečnou mobilizaci a byli přesvědčeni, že velké války jsou minulostí. A když taková válka přišla, obtížná náborová rozhodnutí byla také odložena, aby vyvážila souhlas veřejnosti s rostoucími potřebami armády,“ uvedl někdejší ukrajinský důstojník.

Po roce 1991 byla přitom v rámci úspor armáda zeštíhlována, což se teď ukazuje jako jeden z problémů. Každá velká válka přitom vyžaduje rozsáhlou mobilizaci. Tatarigami upozornil, že během světových válek stály ve zbrani miliony mužů.

Tohle všechno prý vede i k tomu, že muži pobývající na frontě jsou vyčerpaní a nemají před sebou nejlepší vyhlídky. Mohou si vsadit, kdy utrpí zranění, nebo zemřou, případně mohou čekat, až je přesunou na jiný úsek fronty anebo mohou zkusit své štěstí z trochu jiného soudku a mohou dezertovat. Čím víc dezercí musí Ukrajina řešit, čím víc zraněných vojáků musí být staženo z fronty, tím nezkušenější vojáci se na frontu dostávají. Případně jsou do zákopů posíláni operátoři dronů a zraněných přibývá. Tohle všechno v konečném důsledku znamená, že klesá důvěra veřejnosti v armádu i v politické vedení.

Tatarigami současně odhadl, že Ukrajincům by mohlo stačit posílit frontu o 80 tisíc mužů. A na první pohled se vzdá, že v národě, který tvoří desítky milionů lidí to nemůže být takový problém. A Tatarigami popsal proč.

„Scházejí zbraně a vybavení pro tak velký počet vojáků. Vyslání špatně vybavených vojáků by mohlo vést k velkým ztrátám. Čekat na dokonalé podmínky před rozšiřováním sil je však nebezpečný hazard, zvláště když Ukrajina nemá kontrolu nad západními dodávkami zbraní. Přitom zahraniční podpora často určovala osud národů bojujících s většími nepřáteli. Americká revoluce uspěla s pomocí francouzské pomoci, Sovětský svaz porazil nacistické Německo americkým zákonem Lend-Lease a přežití Ukrajiny v této válce závisí na západní podpoře,“ upozornil Tatarigami.