Po říjnových sněmovních volbách se zrodila neformální koalice hnutí ANO Andreje Babiše, SPD Tomia Okamury a komunistů, která prohlasovala obsazení orgánů Poslanecké sněmovny. „Hlasovací mašina“, jak spolupráci těchto tří uskupení popisuje především pravicová opozice, se zadrhla až ve chvíli, kdy měl být zvolen předseda sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Původně se jím stal komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, ale ten záhy odstoupil. Kvůli tlaku veřejnosti i ostatních politiků. Sám své odstoupení zdůvodnil obavami o rodinu.

Pokud komise nemá předsedu, nemá kdo svolat její jednání. Členové se tedy nemohou sejít, a to je problém.

V prvé řadě proto, že komise má kontrolovat práci Generální inspekce. Jeden z varovných úhlů pohledu tedy říká, že GIBS nikdo nekontroluje a inspekce se teoreticky může pokusit o ledacos.

A pak je tu ještě druhý pohled. To, že se nemůže komise sejít, nijak nepomáhá šéfovi GIBS Michalu Murínovi. Ten tak totiž přichází o prostor, na němž by se mohl bránit útokům premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), který usiluje o Murínův odchod. Kritici Andreje Babiše říkají, že tak premiér může činit i proto, aby na Murínovo místo nastoupil někdo k Babišovi loajálnější, kdo by mohl zpochybnit práci vyšetřovatelů v kauze Čapí hnízdo. V té je Babiš stíhán pro podezření ze spáchání dotačního podvodu.

„V současné situaci projevil Michal Murín osobní přání směrem k zástupcům Poslanecké sněmovny, a to k brzké volbě předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS. Tato dlouhodobě nekomfortní situace znemožňuje jeho účinnou obhajobu a jen velmi těžko nachází prostor pro argumentaci na tom správném plénu. Tento kontrolní orgán Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR považuje za ten, který má kompetenčně nejširší možnosti k řešení interních problémů GIBS včetně seznamování se s interními informacemi,“ uvedl mluvčí GIBS Ivo Mitáček v prohlášení.