Stát se podle Krásy dobře nestará o ty nejpotřebnější. „Stát selhává jak systémově, tak i v jednotlivých případech. Máme s tím obrovské problémy, neustále jednáme s ministerstvy, s vládou, s dalšími orgány, a bohužel náprava je někdy nedostatečná, nebo ani nefunguje. Všechny tyto systémy jsou nastaveny na průměr, což je největší problém, ale každý člověk jednotlivě je zcela jiný, a stát neumí těmto lidem pomoci v jejich konkrétním případě,“ tvrdí Krása v rozhovoru pro server Svobodné universum.

Jedním z problémů je podle něj například jen čtyřstupňový systém příspěvku na péči. „Je to málo, individualizace této pomoci musí být taková, aby člověk mohl skutečně za takovou pomoc včetně různých kompenzačních pomůcek, příspěvků na péči, to znamená na poskytnutí služby, mohl skutečně žít, a to co nejsamostatněji. To třeba je věc, kterou stát neumí,“ má jasno Krása.

Stát podle něj naopak dává zbytečně moc peněz na neziskový sektor. „Je zřejmé, že peníze nejdou jenom potřebným, kteří skutečně potřebují pomoc. Já vidím, že je zde obrovská podpora různým nesmyslným ideologiím a neziskovkám, které čerpají peníze na hlídání toho, jestli někdo řekl něco špatně. Od různých neziskovek, které prosazují různé menšiny, které ani menšinami nejsou,“ pokračuje Krása a zmiňuje například menšinu nebinárních lidí a jiné „blbosti“.

Chybu vidí Krása i v mediálním prostoru, který se zaměřuje právě na LGBTQ skupiny a nevěnuje se třeba lidem se zdravotním postižením. „Proč neřešíte lidi se zdravotním postižením tak, že byste ukázali, co dovedou a také jaké mají problémy a co je systémově špatně. Není to mediálně vůbec zpracované, nikdo to mediálně neřeší. Řeší se nebinární lidi, na Václaváku chodí proudy nějakých barevných vlajkonošů, nebo co to je, LGBT+, a nevím co všecko. To jsou všechno skupiny, které berou peníze z veřejných prostředků, a podle nás je to úplně zbytečné,“ říká rezolutně Krása.

Podle Krásy navíc třeba homosexuálové žádnou diskriminací netrpí na rozdíl od lidí se zdravotním postižením. „Říká se, že gayové nebo lesbičky mají různou diskriminaci a že nemohou tamto a toto. Já bych chtěl vidět v čem. Protože nemají žádný problém dostat se do zaměstnání a pracovat, nemají žádný problém s cestováním nebo s bydlením. My máme problém, jak se dostat do školy, a aby tam bylo uzpůsobené prostředí, pomůcky, které potřebujeme k tomu, abychom studovali. Máme obrovský problém se zaměstnaností, protože tam nejen že musí být upravené prostředí, ale musíme překonávat nedůvěru zaměstnavatelů. Gay nemusí říkat, že je gay, ale my musíme uvádět, že jsme lidé se zdravotním postižením,“ srovnává Krása a dodává, že stejné je to s bydlením nebo dopravou.

„To takové skupiny ani netuší a problémy si samy přidělávají tím, že dávají na veřejnost svoji jinakost. Já ji nikomu neberu, uznávám, že takoví lidé jsou, ale jejich problémy jsou, nezlobte se, nicotné proti skutečným problémům lidí, kteří mají různé nemoci,“ štve Krásu a přidává příklad lidí, kteří mají třeba nádory na mozku.

Stát podle Krásy také v posledních letech nedbá na dodržování pravidla, aby se veřejné prostory stavěly s ohledem k lidem na vozíku. „Máme teď několik kauz, kdy architekt i stavebník, ale hlavně stavební úřad, který musí stavbu povolit a pak kolaudovat, umí úplně zapomenout, opomenout, jako by nechtěli bezbariérové předpisy uplatnit. Jedna je úplně neuvěřitelná. Je to Sofijské náměstí na Praze 12. Došlo tam k rekonstrukci náměstí za 50 milionů korun, ale byla blbě udělaná, jsou tam tak velké sklony, že pro vozíčkáře je takové náměstí nedostupné, takže sjede dolů. A když jsme jim napsali, ukázali jim chyby v projektu a ty, které udělal stavebník, a ptali se, jak je možné, že to stavební úřad povolil, a jak to mohli zkolaudovat, tak tam dali ceduli zákaz vozíčkářů,“ je rozezlený Krása.