Český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý v rozhovoru pro server iDNES.cz varoval, že musíme udělat všechno pro to, aby Spojené státy neopustily Severoatlantickou alianci, čímž na nedávném summitu hrozil 45. prezident USA Donald Trump. Šedivý má pochopení pro Trumpovo sdělení, Spojené státy už mají plné zuby toho, že finanční tíha chodu Aliance leží na jejich bedrech. Na to si stěžovali i Trumpovy předchůdci. Ale metoda, jakou současný prezident používá, aby svou stížnost předal spojencům, je podle Šedivého velice brutální.

„Musíme oddělit ten styl, který prezident Trump používá, a podstatu jeho sdělení. Jeho styl, nebo metoda, je velice brutální, jde přímo k věci a bez servítků. Pro svůj hlavní atak proti takřka celému zbytku Aliance, a zejména Německu, využil zasedání, které bylo úplně na jiné téma. Schůzku s Gruzií a Ukrajinou," podotkl.

• Celý rozhovor naleznete zde

„Téměř dvacet minut důrazně vyčítal evropským spojencům, že málo platí na obranu, byl místy až agresivní. Používal špatná čísla, například že Spojené státy nesou 90 procent zátěže výdajů na obranu, přičemž ve skutečnosti je to něco přes 60 procent. Podstatné ovšem je, že Spojené státy skutečně nesou nadměrnou zátěž, ale nejsou to jen čísla. Jde také vlastně především o klíčové vojenské schopnosti. V zásadě USA mají více než 50 procent všech vojenských schopností ve srovnání se zbytkem Aliance. A zejména vlastní systémy a technologie, které nemá nikdo jiný," pokračoval Šedivý.

Znovu však uznal, že Trumpovo sdělení, i když podané brutální formou, má racionální jádro. Skutečně není možné, aby Spojené státy samy nesly většinu finanční zátěže chodu Aliance, zvláště pokud jde o zahraniční mise. Tam je absolutní dominance USA ve hrazení nákladů zřejmá nejvíc.

Šedivý také připomněl, že Trump přišel s ideou navýšení rozpočtu EU tak, aby každý člen Aliance platil 4% svého HDP ročně. Tuto myšlenku však nejdůrazněji odmítlo Německo. Zástupci berlínské vlády prohlásili, že v tuto chvíli mohou platit jen asi 1,6 procenta.

Trump nakonec odjížděl ze summitu spokojený, ale podle českého velvyslance bychom se tím neměli nechat ukolébat. Pokud Spojené stát neuvidí u spojenců snahu alespoň se přiblížit k plnění svých finančních závazků, skutečně mohou radikálně přehodnotit svůj vztah k NATO. Další summit Aliance proběhne za 3 roky a tam se ukáže, jak se věci mají.

„Severoatlantická aliance bez USA nemůže existovat. To by byl konec a my musíme udělat vše pro to, aby se takový katastrofický scénář nerealizoval. Pokud by měl nastat, pak by se nejspíše některé evropské země snažily udržet a posílit své bilaterální vztahy s USA. Je však otázkou, zda by obsahovaly i obrannou garanci - pochybuji," zdůraznil Šedivý.

Neměli bychom prý také zapomínat na to, že v dobách studené války jsme na svou obranu vynakládli podstatně více peněz - zhruba 5 až 6 procent HDP.

Máme se bát ruského útoku?

Během rozhovoru však došlo i na jiná témata. Např. na otázku, zda nám hrozí útok ze strany Ruské federace. Šedivý se domnívá, že přímý útok v žádném případě nehrozí. Jednak proto, že na něj Rusko nemá dost sil. A jednak proto, že pro takový útok nemá důvod. Účast vojáků Aliance na misích v Pobaltí však podle Šedivého má svůj smysl. Ti vojáci tam jsou proto, aby nikoho v Moskvě ani na chvíli nenapadlo pohrávat si s myšlenkou útoku na Pobaltí. Velvyslanec v této souvislosti připomněl, že armády NATO v Pobaltí jen reagují na obsazení ukrajinského poloostrova Krym Ruskem.

„Aliance takto reagovala na agresi Ruska proti Ukrajině a na ostrou propagandu Moskvy proti NATO. A zejména proti baltským spojencům. A samozřejmě USA hrají i v tomto ohledu nezastupitelnou vůdčí roli. I z tohoto důvodu se Rusko nyní zaměřuje především na nevojenské podvratné aktivity proti zemím NATO a EU (tzv. hybridní metody), tedy činnosti pod hranicí vojenské agrese. Dobře vědí, že ta by spustila mechanismus kolektivní obrany podle článku 5 Washingtonské smlouvy. To je podstata konceptu odstrašení," vysvětlil český velvyslanec.

Došlo i na téma mise v Afghánistánu, kde nedávno zemřeli tři čeští vojáci. Konečným cílem NATO je z Afghánistánu odejít, ale až ve chvíli, kdy budou tamní bezpečnostní složky schopné samy zajistit bezpečnost země, což zatím nejsou. Aliance se ale podílí na výcviku tamních ozbrojených sil a věří, že jednou bude možné tuto zemi opustit.

„Příkladem může být to, co se stalo loni v Kundúzu. Nebo to, co se nedávno odehrávalo v Ghazní, kdy město během několika dnů obsadily stovky ozbrojenců Talibanu. Před deseti lety by afghánští policisté a vojáci utekli a nechali techniku a zbraně na místě. Válčili by tam zahraniční vojáci a snažili by se Taliban vytlačit. Teď s Talibanem válčí celkem úspěšně sami Afghánci, což je posun vpřed. Sbírají první a pro ně velice důležitá bojová vítězství," podotkl Šedivý.