Europoslanec Alexandr Vondra zůstává ve Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnosti potravin (ENVI) jako koordinátor. „Koordinátoři společně s předsedou rozhodují, co bude na programu, kdo bude zpravodajem jakého legislativního profilu, a kupříkladu i teď, když bude grilování komisařů, tak v zásadě ten palec nahoru nebo dolu dávají koordinátoři společně s předsedou a musí být dvě třetiny koordinátorů pro,“ vysvětlil Vondra svou funkci v Evropském parlamentu v podcastu Vysoké napětí s Michalem Půrem. 

Eurokomisaři to tedy nebudou mít jednoduché. „Já už brousím nože,“ dodal se smíchem Vondra.

Vysoké napětí je podcast zaměřený na energetiku. Vondra připomněl, že v Evropském parlamentu jsou dva výbory zaměřené na energetiku. Jedním z nich je právě Výbor pro životní prostředí v němž je koordinátorem a druhým je Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). „Tam budeme mít také koordinátora. Ondra Krutílek,“ připomněl Vondra dalšího europoslance za českou ODS.

Třetí za ODS je europoslankyně Veronika Vrecionová, která se stala předsedkyní Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI). Tento výbor bude připravovat rozpočet, uvedl Vondra. „Já jsem opravdu maximálně spokojen,“ řekl v souvislosti s vlivnými pozicemi europoslanců ODS v Evropském parlamentu. „To je díky tomu, že jsme zůstali v ECR. Kolegové, kteří jsou v EPP, kde dominují Němci – všechno sežerou Němci,“ dodal Vondra.

Přijde tedy kýžená změna? Podle europoslance Vondry ke zrušení Green Dealu nedojde, nebude zrušen ani cíl dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050. „Podle mě nedojde k tomu, že by se rušil Green Deal, to ani náhodou. Myslím si, že nikdo ani teď nebude rušit ten cíl pro rok 2050, na to tam většina není. To oni v Evropě berou tak, že je to nějaký náš mezinárodně právní závazek,“ řekl Vondra s tím, že však očekává, že se bude vést rozsáhlá debata o rychlosti a mezidobí plnění těchto cílů.

Poukázal na problémy spojené s očekáváním, že vodík bude hrát klíčovou roli při vyvažování nestability zdrojů fotovoltaiky a větrné energie. „A když nebude dostatečné množství čistého vodíku, který může být buď z větru nebo z jádra – to je plán Francouzů, tak co zbývá… prodloužit plyn, který taky produkuje CO₂. Tohle bude určitě předmětem velkých diskusí,“ uvedl europoslanec.

Ač tedy základní cíle Green Dealu pravděpodobně zůstanou nezměněny, budou v Evropském parlamentu probíhat debaty o tom, jak konkrétně těchto cílů dosáhnout, zvláště pokud jde o technologické a energetické přechody v mezidobí. Evropská komise doporučuje do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

„Tohle je začátek. Chleba se bude lámat na konkrétních legislativách, kde žádná velká koalice nemusí tak jednoduše fungovat,“ uvedl Vondra a dodal, že ve Výboru pro životní prostředí, který je klíčový pro prosazování environmentálních politik, by se mohla vytvořit většina složená z různých skupin europoslanců. „Třeba u našeho výboru ENVI, kdybychom napočítali eurolidovce, konzervativce a koneckonců i ty patrioty, kteří jsou dneska izolováni, ale v mnohém sledují podobné cíle jako my – tedy zracionálnění toho Green Dealu, tak najednou máme většinu,“ řekl Vondra. Pokud by se tyto skupiny spojily, mohly by mít většinu potřebnou k tomu, aby prosadily potřebné.

Michal Půr připomněl, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla v minulosti mnoha europoslanci včetně Alexandra Vondry kritizována při chystání dekarbonizačního plánu kvůli tomu, že v něm často chyběly dopadové studie a byl až příliš ideologicky zaměřen.

Vondra vysvětlil, proč tomu tak bylo. „Ona nebyla fakticky tou vůdčí postavou. Ona má tu přezdívku, že je taková trochu teflonová a jede prostě tam kam vítr, tam plášť,“ řekl k osobě von der Leyenové. V dekarbonizačním plánu dle jeho slov figuroval nizozemský politik Frans Timmermans a šéf jeho kabinetu Diederik Samson.