Švédská vládní agentura zabývající se pracovním trhem Arbetsförmedlingen a migrační agentura Migrationsverket zveřejnily aktuální čísla o zaměstnanosti uprchlíků. Ze 163 000 uprchlíků, kteří do Švédska přicestovali v loňském roce, pracuje pouze 494. Uprchlíci sice v průběhu vyřizování své žádosti o azyl nemohou získat pracovní povolení, ale Migrationsverket jim bez problémů uděluje výjimky a pracovat tedy v podstatě může každý, kdo má potřebné vzdělání či manuální dovednosti.

Výše zmíněná výjimka byla v minulosti udělována automaticky, ale vzhledem k obrovskému počtu uprchlíků se tak při jejich registraci nestalo. Podle informací švédské televize SVT tu výjimku obdržela jen třetina žadatelů o azyl v zemi ve věku 20 až 64 let. „Žádostí o azyl jsme v loňském roce obdrželi nebývalé množství, a proto jsme museli některé úkoly upřednostnit před ostatními,“ vysvětlovala vyšší úřednice z Migrationsverket Lisa Bergstrand pro SVT.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Jak uvádí internetový server The Local, švédská vláda hodlá rozdávat v příštích třech letech především povolení k přechodnému pobytu v zemi ve snaze zvýšit tlak na žadatel o azyl, aby si hledali práci. Když si daná osoba po vypršení dočasného povolení pobytu najde práci, tak jí bude automaticky umožněno v zemi zůstat natrvalo. „Nicméně statistiky ukazují, že rozdíly mezi rodilými Švédy a přistěhovalci se na pracovním trhu stále zvětšují.“

Zatímco v dubnu činila nezaměstnanost u rodilých Švédů 4,7 %, u lidí narozených v zahraničí byla téměř patnáct procent. Situaci dle The Local ještě ztěžují stále delší čekací lhůty na vyřízení povolení k pobytu. Aktuálně si žadatel o povolení k pobytu ve Švédsku může počkat na vyřízení své žádosti až celý rok. Vládní pracovní agentura Arbetsförmedlingen má navíc příliš málo finančních prostředků na to, aby mohla žadatele usilující o získání práce nějakým způsobem výrazněji podpořit.

„Mohou být registrováni v naší databázi jako nezaměstnaní, ale mají pouze nárok na základní služby. To v praxi obnáší komunikace s našimi poradci. Nicméně nemohou se stát součástí žádných alternativních programů či se účastnit kurzů nebo odborných stáží,“ vysvětluje Fredrik Möller z Arbetsförmedlingen. Ze Sýrie sice přichází do Švédska i mnoho kvalifikovaných pracovníků, ale v uplatnění jim vedle dlouhého papírování brání jazyková bariéra a zákonitosti platné na švédském pracovním trhu.