Hamáček míní, že pokud chceme šetřit na poště, tak by to nemělo být na malých obcích. Chce se tak zaměřit na pobočky ve městech, které už podle něj nevyhovují. „Služby, které dnes dělají ve městě čtyři pošty na sídlištích, by zastaly dvě pošty v supermarketu – na každé straně města jedna. Pošta by sjednotila z logiky věci otevírací dobu s těmi hypermarkety,“ uvedl Hamáček.

Ten se rozhovořil také o statistice, podle níž přibývá mrtvých na silnicích. „Já už jsem hovořil s šéfem dopravní policie Tomášem Lerchem, jak ty věci řešit. Jednou z možností je revize bodového systému. Přitvrdili bychom u lidí, kteří se dopouštějí přestupků opakovaně. Policisté mají slušné vybavení, ale musíme je dostat na silnice. Tam jsou určitě rezervy. Dopravní policie musí být víc vidět,“ uvedl se slovy, že přijímají víc policistů.  

Své pak Hamáček řekl k zákazu zahalování pro muslimy. „My jsme o tom diskutovali na vládě. Ten návrh SPD není dobře formulován. Mohlo by to zkomplikovat některé sportovní činnosti. A v Česku ten problém neexistuje. Česká muslimská komunita tento způsob odívání nepoužívá. Týká se to jen turistů. Dá se o tom diskutovat, ale nevyžaduje to rychlé řešení,“ míní Hamáček. 

Opatrný by pak byl i k návrhu Pirátů ohledně legalizace marihuany. „Pokud bychom nějak nekoordinovaně zlegalizovali prodej marihuany, přitáhlo by to německou klientelu. Jsem přesvědčen, že by z toho byl obrovský problém ve vztahu k Německu. A skoro bych se vsadil, že by to vedlo k okamžitému zavedení nějakých kontrol,“ uvedl.

Závěrem hovořil i o migrační krizi. „Není tu žádná tendence vracet se k povinným kvótám. Evropa pochopila, že tudy cesta nevede. Česká republika, pobaltské státy nebo Rumunsko nejsou cílem migrantů. Já si nedokážu představit, jak by vůbec jejich příjezd vypadal, protože by samozřejmě věděli, že jedou do České republiky, a nechtěli by sem. V řádu hodin nebo dní by se vydali na cestu do Německa a Německo by zareagovalo hraničními kontrolami. Byl by to konec schengenského prostoru,“ sdělil k této otázce Hamáček, že otázka, zda má člověk právo na azyl, se musí posuzovat mimo území Unie v takzvaných vyloďovacích centrech.