Deník Referendum přišel s článkem, že ministr vnitra Jiří Hamáček přišel s návrhem zpřísnit azylový zákon. Novela azylového zákona, jejímž cílem má být zpřísnění podmínek pro udělení mezinárodní ochrany přišla z ministerstva vnitra, který ji připravuje. Smyslem novely, který dle Referenda byl postoupen Hamáčkem do mezirezortního připomínkového řízení, má být rozšíření důvodů pro zamítnutí nebo odejmutí azylu. Týkalo by se to těch osob, které byly pravomocně odsouzeny za zvlášť závažný zločin, respektive mohou ohrožovat bezpečnost státu. „Podle expertek na danou problematiku nejsou navrhované změny důvodné,“ psal deník.

Celý článek ZDE:

„České právo v oblasti mezinárodní ochrany není v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nijak benevolentní, spíše naopak,“ sdělila Deníku Referendum Adéla Jurečková z neziskové organizace Člověk v tísni. „Kolegové ze zahraničí jsou obvykle překvapeni, jak málo žádostí o azyl je u nás – s ohledem na počet obyvatel – podáváno,“ připojila. „Uprchlíci navíc do České republiky příliš nechtějí, neboť vědí, že by skončili zavření v detenci,“ vysvětlila.

S názorem Jurečkové souhlasila i ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a Andrea Krchová, která vede Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. „Obavám ministerstva vnitra, jež ho vedly k přípravě tohoto zákona příliš nerozumím, Česká republika totiž opravdu není v azylové politice nijak vstřícná,“ vyjádřila se v rozhovoru pro Deník Referendum. Vyzvedla i to, že Česká republika uděluje azyl v průměru 15 žadatelům na milion obyvatel, což má být dle podkladů Eurostatu téměř nejméně z celé EU. ,

„Směřování novely odpovídá politické situaci v zemi, touze vyvolávat strach z migrace a z lidí usilujících o mezinárodní ochranu,“ vysvětlila Krchová. „Nejde však o žádnou novinku, ale o dlouhodobý trend,“ komentovala. „Česká republika není ochotna přijmout odpovědnost za uprchlické téma a pomoci dalším evropským státům,“ čímž narážela dle Referenda na to, že ČR se odmítla zapojit do dobrovolného přerozdělování migrantů ze Středozemního moře.

„Pokud v České republice požádá o azyl cizinec, který spáchal například loupež, ač by měl na jeho získání jinak nárok, nebude mu udělen,“ komentoval návrh Hamáček. Dodal k tomu, že pokud by jim byla odmítnuta žádost o azyl a návrat domů by pro ně představoval závažné riziko, tak budou moci požádat Českou republiku o tzv. strpení, tedy by setrvali na území ČR po nezbytně nutnou dobu, dokud nepominou okolnosti, jež jim brání v návratu do vlasti. Poté by je měl stát vyhostit.