Hašek připomněl, že podle smlouvy navazující na zákon o církevních restitucích se zástupci církví zavázali k tomu, že nebudou vznášet další majetkové nároky. "V této chvíli existuje 111 žalob na vydání nemovitého majetku jenom na úrovni krajů, další stovky žalob na úrovni měst a obcí," uvedl Hašek. Restituční zákon se přitom podle něj na obce ani kraje nevztahuje, církve mají za svůj někdejší majetek v jejich držení dostat finanční náhradu.

"Není možné, aby církve pobíraly velkorysou finanční náhradu, která byla započítána mimo jiné i za majetek, který se neměl vydávat, a vedle toho teď najednou individuálními žalobami se domáhaly také vydání konkrétních nemovitých nebo movitých věcí," prohlásil Hašek. Jako příklad uvedl budovy gymnázia v Mikulově nebo střední odborné školy v Českých Budějovicích. Také Štěch má za to, že smlouva je těmito žalobami porušována.

Předseda Asociace krajů připomněl, že se obrátil na zástupce Parlamentu a požádal o vypracování právní analýzy dodržování uvedené smlouvy a možností dalších právních kroků. Hodlá se obrátit také na kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). "Chceme s vládou jednat o společné obraně veřejného majetku," prohlásil.

Hašek chce příští týden při jednání asociace v Ústeckém kraji projednat návrh Jihočeského kraje na zdanění finančních náhrad církvím za nevydaný majetek. Štěch chce nechat prověřit, zda je návrh "právně realizovatelný" a není v kolizi s restitučním zákonem.

Obdobný návrh předložila již dříve KSČM. Vláda k tomuto návrhu v dubnu nepřijala žádné stanovisko, protože se neshodla. Pražský arcibiskup Dominik Duka pohrozil žalobou k Ústavnímu soudu, pokud by takový návrh byl přijat.

Finanční náhrada církvím podle nynějšího zákona o daních z příjmů není předmětem daně. Její celkový objem představuje podle důvodové zprávy 59 miliard korun, od roku 2014 se ale nesplacená část náhrady zvyšuje o inflaci, aby zůstala zachována reálná hodnota ročních splátek.