Schovánek souhlasil s výkladem nedávno zesnulého bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, že výročí 17. listopadu 1989 využilo několik vysoce postavených členů KSČ a tajné služby (StB) a vyvolalo převrat, jmenovitě generál Lorenc. „Gorbačovovo vedení v Sovětském svazu se chtělo zbavit lidí typu Jakeš, Biľak, Indra a další,“ mínil a dodal, že právě proto se v roce 1987 zbavili Jána Pješčaka, náměstka federálního ministra vnitra, ale ve skutečnosti náčelníka StB. Na jehož místo pak Lorenc nastoupil.

Ten měl dle Schovánka přetvořit StB v profesionální kontrarozvědku. „Součástí toho byly jiné priority, například zmírnění tzv. boje proti vnitřnímu nepříteli, tedy disidentům. Přesněji přestat je stíhat za jejich drobnou ‚trestnou činnost‘, jako opisování knih a podobně,“ řekl archivář. To mělo vést k liberalizaci komunistického režimu, protože v Rusku už probíhala glasnosť a perestrojka. „Řada knih, za něž se u nás trestně stíhalo, začala v Rusku oficiálně vycházet,“ dal archivář příklad, jak se režimy lišily. Gorbačov prý chtěl, aby je čeští a slovenští komunsité následovali, jenže ti kladli odpor a vyměnit se je podařilo až po zásahu na Národní třídě, jenže tam už došlo ke změně celého režimu.

Schovánek dále řekl, že o tom, kdo bude uvězněn, rozhodovalo vedení KSČ, kde se ovšem přetahovali o vedení stalinisté a reformátoři, takže se o konzistenci nedá mluvit. „Jasně to vidíme na slavném projevu Jakeše na Červeném Hrádku. Říká tam: Když zavřeme Havla, rozeřvou se všechny západní rozhlasové stanice a německý politik Willy Brandt zase napíše, co jsme to udělali Havlovi. Proto úder musíme vést na někoho jiného, méně známého, aby se to nemohlo proti nám použít. V té době jsou proto uvězněni František Stárek, Alexandr Vondra, Hana Marvanová a další. Do vězení šel prostě ten, na kterého ukázalo prstem vedení KSČ,“ shrnul.