Podle Jiráska vystupoval Havel vždy velmi skromně, ač pocházel z lepší rodiny. Vyznačoval se i tím, že mu příliš nešel sport, s čímž se prý jen těžko smiřoval. „Sice mu sport nešel, ale byl zase vždy velmi usilovný. Když už něco dělal, tak to dělal tak, že do toho dal úplně všechno. A vždy to byl fair play kamarád,“ vzpomíná Havlův spolužák Jirásek.
Havla později s nadšením coby symbol sametové revoluce bedlivě sledoval: „Strašně jsem mu držel palce. Samozřejmě mě to překvapilo... byl to spolužák, se kterým jsme vyváděli klukoviny. A pak se stal prezidentem. Je to taková zvláštní situace,“ podotýká k Havlově překvapivé politické kariéře.
I když zůstávali v občasném kontaktu, jejich cesty nejvíc znovu spojilo Nagano 1998 – olympijský hokejový turnaj se zlatým koncem pro Česko. Havel tehdy zařídil pro hokejisty leteckou přepravu.
„Nagano byla taková zajímavá příhoda. Havel sice sám nesportoval, ale sportu velmi fandil. Zvlášť pak, když byly olympijské hry a týkalo se to celého národa. V Naganu se tehdy stalo, že bylo potřeba najednou objednat z ničeho nic letadlo, protože hokejisté, kteří se měli vracet zpátky do Ameriky, když se dostali do finále, chtěli mermomocí letět přes Prahu. Bylo to strašně složité, nebyla vůbec doprava, vše bylo vyprodáno, už nebyly ani potřebné časy odletů,“ popisuje Jirásek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.