„I v Rusku a Bělorusku máme spojence,“ píše Marek Hilšer k rozhodnutí vlády. Dlouhodobá víza by měla být udělována novinářům a obráncům lidských práv – stejně tak i vědcům, učitelům, historikům a umělcům, kteří jsou pronásledováni kvůli kritice režimů ve svých zemích. V Česku by pak mohli díky zázemí pokračovat ve své práci. 

 „Je důležité, že vláda udělala tento krok a ministerstva zahraničí a vnitra tak dokázala zareagovat na podněty z parlamentu a od občanské společnosti, například i od platformy Přátelé svobodného Ruska, které jsem spoluzakladatelem a která propojuje české poslance, senátory a nevládní organizace,“ poznamenal k tomu Hilšer. 

„Jsou to vlastně naši spojenci, kteří chtějí svou zemi zbavit diktátorů, nebezpečných, jak dnes vidíme, pro celou Evropu. Společně věříme, že se jednou tito lidé budou moci domů vrátit a podílet se na nutných společenských změnách,“ zmínil dále Hilšer.

Závěrem pak poznamenal, že Česká republika může navázat na tradici tzv. Ruské pomocné akce prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, která se tímto programem rozhodla pomoci desetitisícům a statisícům Rusů, Bělorusů i Ukrajinců a dalším příslušníkům národů žijícím v bývalém carském Rusku, kteří vystupovali proti bolševikům.

• ONLINE: Válka na Ukrajině