Možná znáte novoroční přání: „Ať je nový rok lepší, než bude!“ Na první pohled je to nonsens, ten rok bude, jaký bude, takže lepší, než bude, logicky být nemůže. Anebo může? Vtip je v tom, jak se ptáme. Bude nový rok takový, jakým nám ho udělají politici, obchodní řetězce, úředníci nebo média? Anebo bude takový, jakým si ho uděláme my? Je na nás, zda svedeme udělat si nový rok lepší, než jak nám ho bude nutit stát, EU anebo obsluha globálního finančního kasina.
Nápovědou ohledně budoucnosti je minulost. Když s mými vrstevníky vzpomínáme na minulost, shodneme se, že byla lepší, než byla. Jinak řečeno byla lepší, než jak ji černobíle líčí historici. Mimochodem, ne nadarmo se říká, že největšími nepřáteli historiků jsou pamětníci. Každá doba má svá omezení, v každé existuje byrokratická šikana a totalitní praktiky. V každé době ale také člověk tráví čas s přáteli, sportuje, tančí, zahradničí anebo cestuje…
Jsou-li představy dnešní mladé generace o minulosti, kterou nezažila, povrchní a zkreslené, stejně povrchní, zkreslené a neúplné byly zamlada i naše představy o minulosti, kterou jsme nezažili. Třeba o životě v protektorátu. Nikdo nám totiž ve škole neukazoval fotografie dokumentující čilý společenský život zaměstnanců českých továren vyrábějících zbraně pro wehrmacht. Podobně v naší představě o československé první republice se hlavně střílelo do protestujících dělníků a nechápali jsme, jak ten strašný kapitalismus mohl někdo kromě kapitalistů přežít.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ivan Hoffman