Hned v úvodu rozhovoru konstatoval, že zatímco někteří slovenští politici si i navzdory koronakrizi připomínali 75. výročí osvobození Slovenska Rudou armádu. Prezidentka Zuzana Čaputová podle historika výročí ignorovala.

„Nepřehlednutelná byla skutečnost, že 75. výročí osvobození hlavního města Slovenské republiky Bratislavy úplně ignorovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová,“ uvedl Bystrický s tím, že podobně se zachoval i dnes již bývalý prezident Andrej Kiska při oslavách 73. výročí osvobození.  

Poté věnoval pozornost odstranění pomníku maršála Koněva z náměstí Interbrigády na Praze 6.

„Odstranění sochy maršála Koněva považuji za historicky neopodstatněné,“ zdůraznil historik.

Ten, kdo se zajímá o historická fakta, musí vědět, že maršál Koněv sehrál zásadní roli v osvobození Československa, Prahu nevyjímaje.

„To platí i při posuzování účasti vojsk maršála Koněva na osvobozování Prahy, které by se nemělo hodnotit jen podle dne, kdy Rudá armáda vstoupila do města. Do úvahy se musí vzít vývoj situace na evropských frontách v průběhu trvání povstání, ale i s tím související účast 1. divize Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova v bojích pražských povstalců probíhajících 7. května 1945 a skutečnost, že generál Toussaint 8. května v 16 hodin podepsal s představiteli České národní rady protokol o zastavení bojů a odchodu německých jednotek z Prahy. Podle tohoto protokolu měl odchod jednotek započít v 18 hodin a to i s výzbrojí, ale s tím, že těžké zbraně měly být odevzdány na okrajích města a lehké zbraně na americké demarkační linii,“ poznamenal historik.

„Podepsání protokolu ale neznamenalo automatické ukončení bojů. Jednotky SS v něm pokračovaly minimálně na Pankráci a na jihozápadním okraji města,“ pokračoval Bystrický s tím, že boje o Prahu skončily až 9. května poté, co byly poražena jednotky bojujících v Dejvicích.

„Pokud se vrátíme k tomu, co předcházelo samotnému odstranění sochy, kdy, za jakých okolností a jak nedůstojným způsobem k tomu došlo, nelze vyloučit, že jde o součást narůstajících projevů protiruských postojů u části českých politických sil, stejně jako o součást různých pokusů o zpochybnění rozhodující úlohy Rudé armády při porážce nacistického Německa a jeho spojenců,“ uvedl historik.

Na Slovensku prý nezaznamenal pokusy o odstranění pomníku, ale neunikly mu snahy o přejmenování ulic a náměstí v Bratislavě v letech 1991 až 1992. Má na mysli např. přejmenování Náměstí Ruské armády na Hlavní náměstí. Zdá se mu však podivné, že nikdo nepřejmenoval např. Americké náměstí. Takovýto selektivní postup mu prý zavání snahami o reinterpretaci historických událostí.

Konstatoval také, že britský premiér Winston Churchill nechal zpracovat plán o možném útoku na Sovětský svaz. Hlavním bojištěm by se prý pak zřejmě stala střední Evropa. Plán nebyl nikdy realizován, ale možné rozpoutání třetí světové války jen pár měsíců po skončení té druhé prý bylo mezi zvažovanými možnostmi.

Sovětský svaz o tomto plánu údajně věděl a bedlivě sledoval pohyb západních spojenců.