Ze Stalinových archivů z Moskvy přišla nyní nová odhalení, že k paktu Ribbentrop–Molotov Stalina dohnaly Spojené státy. Takto podávat tuto historickou událost je podle Zubova pro Kreml výhodné, než aby to skutečně zapadlo do historie. „Ve skutečnosti byl pakt Ribbentrop–Molotov doslova něco, po čem prahli jak Hitler, tak Stalin,“ upřesnil Zubov s tím, že alternativu pak tvořilo vytvoření smlouvy mezi Anglii, Francií a Sovětským svazem.

„Stalin v té době potřeboval nová území, a proto řekl Molotovovi, že de facto obnovili staré carské Rusko díky paktu Ribbentrop–Molotov,“ popsal historik, co Stalin řekl v roce 1940 a proč velmi ochotně směřoval k podepsání toho paktu.

Pokud by tehdy tento pakt podepsán nebyl, zaútočilo by Německo dříve. Německo bylo prý mnohem slabší než Rusko. „Jeho ozbrojené síly byly dva a půlkrát menší než Ruska. Německo by nezaútočilo na Polsko, pokud by existovala zmíněná smlouva s Anglií a Francií. Stalin by se jinak neodvážil,“ vysvětluje Zubov.

Své řekl i k tomu, jak výklad historie hraje zásadní roli pro formování roli ruské společnosti. Nemluví se totiž příliš o utrpení v gulazích a Stalin je stále oblíbenější. To je podle Zubova trend současné ruské politiky – historické paměti. „Tento trend je ale nesmírně špatný, protože lidi si zase navykají na totalitarismus, že stalinistický totalitarismus je něco dobrého a kladného,“ kroutí hlavou historik. „Vnímám to jako těžký zločin proti ruskému lidu a evropskému míru,“ dodává.

Čím dříve Putin ukončí takové výklady historie a začne říkat pravdu o zločinech svého totalitárního režimu, tím dříve se podle Zubova v Rusku obnoví normální život a bude obnovená demokracie.

Připomněl, že musíme také mluvit o potlačení německého povstání v roce 1953, maďarského povstání v roce 1956 a potlačená pražského jara v roce 1968 či velkých všelidových demonstrací o rok později v roce 1969. „To jsou vše těžké zločiny, které dosud, bohužel, nebyly zhodnoceny a zanalyzovány v našich učebnicích,“ podotkl Zubov.

„V 90. letech jsme o tom hovořili upřímně ve smyslu, že jde o zločiny. Kdežto dnes mnozí začínají hovořit o těchto věcech jako o příznivých,“ všímá si zklamaně Zubov.

Došlo i na polití sochy sovětského maršála Ivana Koněva, který sehrál roli v osvobození Prahy v roce 1945, ale také roli ve věcech, které Zubov uváděl, například v roce 1956 v Budapešti a v roce 1968, když se také podílel na sitauci v Československu. „Myslím, že v této sitauci každý národ, ať už polský, nebo český, má právo rozhodovat se podle svého. Tedy zda si přeje mít tento pomník na svém území. Tato diskuse musí proběhnout uvnitř České republiky,“ hodnotí Zubov tuto věc ohledně vojenských vůdců jako ambivalentní.

Ať už by Česko u těchto památek rozhodlo jakkoliv, Rusko by se podle historika mělo dle tohoto rozhodnutí zařídit a vážit si ho. „V důsledku Evropa nebyla osvobozena, ale zamořena komunismem,“ řekl na závěr historik Zubov, který připomněl i Churchillova slova o tom, že nacismus se od komunismu příliš neliší.