Krizím antického světa i dneška se věnoval na besedě s názvem „Antické utopie – současnost – TTIP“ filozof Evžen Stehura. „Existují určité analogie mezi problémy minulého světa a současnými společenskými procesy. Občas je módou hledat paralely mezi zánikem antického světa s určitými negativními jevy moderní společnosti,“ zahájil přednášku Stehura. Hned v úvodu se také dotknul problematiky TTIP. „V antické společnosti byl v zásadě stát určitým naprostým suverénem a to, že by politická moc byla podřízena jiné moci, by bylo pro antický svět nemyslitelné,“ uvedl filozof, který k problematice diskutované arbitrážní doložky k Transatlantickému investičnímu a obchodnímu partnerství upozornil: „Arbitráže jsou záležitostí moderní doby. V antickém státě, který by na něco podobného přistoupil, by stav občané chápali jako zánik svobody dané polis.“   

Filozof: Řím nezničili barbaři. Společnost se rozpadla zevnitř, zmizela ideologie

K otázce případných paralel s moderním světem Stehura zmínil: „Rozdílů je samozřejmě mnohem více než paralel. Kdysi se tvrdilo, že Řím zničili barbaři, ale společnost byla zničena zevnitř. Nejvýraznější mocnost nemůže být zničena nájezdnickými skupinami, pokud není nefunkční.“ Upozornil i na to, že v pozdní antice mizel třetí stav, který byl základem antické společnosti, přibývalo chudých, bohatí bohatli a fungovaly spíš vazby k úřadům než ke komunitě. „Mizela střední vrstva, společnost se ekonomicky propadala. Zmizela společenská koheze, zmizely ideologie, které by společnost držely pohromadě. Pohanské náboženství se rozpadlo zevnitř a princip oddanosti ke státu nebyl funkční. Paralelu můžeme vidět v tom, že se společnost rozkládá zevnitř,“ dodal a k dnešku upřesnil: „Někdo si může myslet, že je naše společnost ohrožována jinými kulturami, Čínou nebo islámským světem, ale závažné problémy jdou zevnitř, jak u společnosti moderní, tak tehdejší. To je asi nejvýraznější paralela,“ dodal s tím, že největší rozdíl je v tom, že naše společnost je založena na progresu a technickém pokroku a tato představa v antice chyběla.

Filozof zmínil pojetí komunistického ideálu

V přednášce se filozof věnoval utopistickému myšlení v antickém světě, jeho vazbám na politiku a snahu o politickou změnu. Zmínil klíčové postavení Platóna, jeho Ústavu a snahu ve společnosti nebýt vázán společenskými podmínkami a vyprojektovat lepší podmínky pro život. „Lepší svět si představujeme v termínech a možnostech skutečnosti, ve které žijeme,“ podotkl Stehura. Zmínil funkci utopie, a to náboženskou, funkci kritiky dané společnosti i určité vize lepší společnosti, která může vést k mobilizaci. „Záleží na společenské situaci, která myšlenka převládá. Můžeme to vidět na moderních politických ideologiích, jaká byla funkce komunistického ideálu po druhé světové válce, kdy působil mobilizačně, a jak působí v české společnosti dnes,“ popsal filozof. Zmiňoval snahy o změnu systému v předchozích stoletích, modely změn v antické společnosti, ale také boj cechů proti manufakturní výrobě, indiánská povstání, nevolnická povstání v Rusku atd. „Každá vládnoucí skupina v každé společnosti chce zůstat u moci, jak to jde nejvíce,“ podotkl Stehura. V přednášce se zabýval také myšlením pozdní antické Sparty, stoicismem a Platónovým dílem.

Řešení chudoby a krize? Stačilo by sebrat polovinu majetku nejbohatším

V diskusi z publika zazněly dotazy, které se týkaly sociálních problémů: „Vládnoucí garnitura nás pouze okrádá. To, co máme, není demokracie. Co tomu říkáte?“ ptal se jeden z návštěvníků besedy. „Pokud jsou u vlády lidé, kteří jsou stoupenci hospodářského růstu, pak jde o způsob, jak se výsledky hospodářského růstu rozdělují,“ konstatoval Stehura. „Po druhé světové válce politická vize napříč společností existovala, a tudíž bylo možné uskutečnit velmi významné reformy,“ dodal s tím, že pokud se společenský duch rozpadá, nelze změny uskutečňovat. Stehura poukázal na to, že ve společnosti individualistů se prosazují modely privatizační. K položené otázce doplnil v kontextu problému celosvětové chudoby zástupce ostravského ProAltu Petr Rohel: „Stačilo by sebrat nejbohatším polovinu jejich majetku, pořád by se topili v neuvěřitelném luxusu, a přitom by to pomohlo sociálně slabým a zemím třetího světa.“  

Rohel: Role států se zmenšuje a role nadnárodních společností neuvěřitelně vzrůstá

V reakci na další otázku se věnoval filozof spojovacím i rozdělujícím prvkům v antické společnosti. V debatě pak přišla řeč také na podrobnější informace k TTIP a Petr Rohel upozornil opět na arbitrážní doložku: „Není žádný systém odvolání. Původně byly podmínky stanoveny hlavně pro zaostalé země, kde byl stát slabý.“ Samotná smlouva pak podle něj souvisí s mocenskými ambicemi nadnárodních společností. „Žijeme ve světě, kdy se role států zmenšuje a role nadnárodních společností neuvěřitelně vzrůstá, což souvisí i se zmiňovaným vývojem bohatství,“ doplnil Rohel a upozornil také na hnutí Blockupy. Besedu v Ostravě pořádal ProAlt, o videozáznam se postaral předseda Pirátů Lukáš Černohorský.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE