Fiala očekává vysokou volební účast. "Zkušenosti, které máme, říkají, že bývá nejvyšší volební účast. Vyšší než do Sněmovny. Očekávám, že se to zopakuje. Je dobře, když občané využívají své právo a nenechají, aby za ně rozhodoval někdo jiný," řekl Fiala. V posledních prezidentských volbách v roce 2018 byla v prvním kole účast 61,92 procenta.

Sám prozradil, že volil některého ze tří kandidátů doporučovaných koalicí Spolu, jméno vhozené v obálce ale neřekl. Koalice Spolu podporovala Petra Pavla, Danuši Nerudovou a Pavla Fischera. Fiala zároveň připomněl, že nebyl stoupencem přímé volby prezidenta, protože podle něj přináší problémy. "Ale respektuju, že tak bylo rozhodnuto. Lidé mají vůli zachovat přímou volbu prezidenta, a proto nenavrhuji změny," poznamenal premiér.

Volby prezidenta považuje za důležité. "Vybíráme hlavu státu. Musí to být osobnost, která nás bude dobře reprezentovat v zahraničí, člověk s jasnou prozápadní orientací a někdo, kdo má schopnost spojovat společnost," řekl Fiala. Zdůraznil, že role prezidenta je jasně daná ústavou. "Prezident by měl ústavu respektovat například při jmenování profesorů a členů vlády," narážel Fiala na to, že současný prezident Miloš Zeman v některých případech navrhované kandidáty nejmenoval.

Fiala ubezpečil, že se bude snažit s novým prezidentem nebo prezidentkou vytvořit vztah komunikace a permanentního dialogu. "Někteří kandidáti sice slibují věci, které nikdo z nich nevyřeší z úřadu prezidenta, ať už je to inflace nebo energetická krize, ani nebude určovat naši zahraniční politiku. To je v kompetenci vlády. V čele státu ale máme mít osobnost, za kterou se nestydíme, která nás dokáže spojovat a v pravou chvíli říct správná slova," dodal Fiala.

V sobotu mohou lidé volit od 8:00 do 14:00. O přízeň voličů se ucházejí Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Tomáš Zima.

Jurečka: Zeman nerespektoval ústavu i zákony, ohrožení bezpečnosti pochopil pozdě

Končící prezident Miloš Zeman si za uplynulé dvě funkční období podle vicepremiéra a předsedy lidovců Mariana Jurečky zaslouží více zásadních výtek než pochval, jelikož například nedodržoval ústavu a nerespektoval zákony. Na konci svého funkčního období ale Zeman podle Jurečky dokázal pochopit bezpečnostní situaci a změnil svůj postoj k Rusku, které loni v únoru napadlo Ukrajinu. Jurečka to ČTK řekl v Rokytnici na Přerovsku, kde s manželkou odevzdal hlas v prezidentských volbách. Volby podle něj dávají velkou šanci, že lidé vyberou nového prezidenta, který bude zemi spojovat.

"Myslím, že určitě je více těch zásadních výtek," řekl Jurečka na dotaz ČTK. Prezident Zeman si podle Jurečky zaslouží kritiku za nedodržování ústavy a nerespektování zákonů i rozhodnutí soudů. "V jeho týmu byli lidé, kteří prokazatelně jednali korupčně, správa lánské obory atd," uvedl Jurečka. Zeman podle něj navíc nedodržel některé vlastní sliby, například s bezpečnostní prověrkou pro kancléře Vratislava Mynáře. "To jsou všechno velmi vážné výhrady," podotkl Jurečka.

Mynář jako vedoucí KPR působí od roku 2013, prověrku dosud nemá. Požádal o ni Národní bezpečnostní úřad po nástupu na Hrad, v září 2015 oznámil, že prověrku na stupeň přísně tajné nezískal. Zeman v září 2015 řekl, že pokud by Mynář prověrku nezískal a neuspěje ani s odvoláním, zbaví jej funkce kancléře. Mynář neuspěl s rozkladem u NBÚ. Zeman poté řekl, že Mynář by v určité funkci na Pražském hradě mohl zůstat i bez bezpečnostní prověrky. Mynář i Zeman argumentovali, že zákon neukládá, aby kancléř měl prověrku. Absence bezpečnostní prověrky vyššího stupně podle odborníků nejvyššímu hradnímu úředníkovi komplikuje práci. Nesmí se seznamovat s utajenými skutečnostmi, nemůže proto prezidenta doprovázet například na jednání NATO.

Zeman podle Jurečky nakonec dokázal pochopit realitu a bezpečnostní ohrožení České republiky. "Ten jeho postoj vůči Rusku, ano pod tlakem okolností, ale přesto se dokázal změnit. Poslední rok dokázal (Zeman) podporovat například i kroky naší vlády v pomoci Ukrajině a v tom, jakým způsobem jsme přistoupili ke krizi a pomoci uprchlíkům. Oceňuji také, že dokud ještě měl fyzické síly, tak se velmi intenzivně snažil jezdit do regionů a komunikovat s občany," dodal Jurečka.

Prezidentské volby podle Jurečky dávají velkou šanci, že lidé vyberou nového prezidenta, který bude zemi spojovat. "Který by mohl mít dostatek energie na to, aby naplno vykonával svůj mandát a dobře nás reprezentoval v zahraničí. A byl dobrým svorníkem nejen politických subjektů při klíčových debatách, ale zároveň i svorníkem společnosti, aby nikoho nevyčleňoval či zbytečně neurážel. Myslím, že je to šance mít dobrého prezidenta nebo prezidentku," podotkl Jurečka.

Předseda STAN Rakušan dal hlas jednomu z občanských kandidátů

Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan podpořil svým hlasem v prvním kole prezidentských voleb jednoho z občanských kandidátů, svoji volbu nezveřejnil. Kandidáti jsou podle něj silní a nepotřebují podporu politických stran. Prezident by měl spojovat rozpory mezi názorovými proudy, a měl by být proto nadstranický. Řekl to dnes v Kolíně, kde po 20:30 odevzdal svůj hlas. Hnutí podle něj neplánuje vyjádřit veřejnou podporu ani případnému protikandidátovi Andreje Babiše ve druhém kole.

"Určitě jsem volil tak, jak jsem přesvědčen o tom, že to může přinést kýženou změnu na Pražský hrad," řekl Rakušan. Mezi kandidáty je podle něj několik zajímavých občanských kandidátů, v poslední době se podle něj vygenerovali tři nejsilnější kandidáti.

"Po delší době tady máme takový souboj, kdy se prostě do toho druhého kola může dostat více kombinací kandidátů," řekl Rakušan. Veřejnou podporu neplánuje hnutí vyjádřit ani případnému protikandidátovi předsedy hnutí ANO Babiše ve druhém kole. "Kdyby se tam dostali někteří kandidáti, kterým jsme dlouhodobě podporu vyslovovali, respektive jsme říkali, že jsou pro nás přijatelní, tak bychom to nechali na voličích," řekl Rakušan. Takové doporučení podle něj ani přijít nemusí.

Přímá prezidentská volba je podle Rakušana důležitá jako každý typ voleb, kde se může projevit občanská společnost. Prezident má podle něj potenciál zlepšovat celospolečenskou atmosféru a spojovat společnost. "To parlamentní politika, vláda a opozice ze své logiky nedokáže. Prezident může být nad tím, právě proto bych byl rád, kdyby to nebyl stranický prezident," řekl Rakušan.

V roce 2018 zvítězil v prvním kole prezidentských voleb ve Středočeském kraji Miloš Zeman, získal 34,16 procenta voličů. Druhý skončil Jiří Drahoš se ziskem 28,64 procenta hlasů. Svůj hlas tehdy v kraji odevzdalo 64,73 procenta voličů. V druhém kole voleb zvítězil Drahoš, volilo ho 53,03 procenta lidí. Většinu hlasů dostal od voličů na Příbramsku, Berounsku, Mělnicku, Mladoboleslavsku, Nymbursku a zejména v okresech Praha-západ a Praha-východ. Zeman ve druhém kole získal 46,96 procenta hlasů, zvítězil například na Kolínsku, Benešovsku a Kladensku.