Volodymyr Zelenskyj, ukrajinský prezident, vložil hodně energie do organizace a propagace velkého mírového summitu ve Švýcarsku, jehož cílem mělo být nastínění představ o podobě míru, nikoli jen ruské příměří určené jen k tomu, aby Rusové nabrali sil na další vraždění ukrajinských mužů, žen a dětí.

Summitu se zúčastnilo kolem 100 zemí, ale server německého listu Bild upozornil, že závěrečné prohlášení především hovoří o podmínkách pro Rusko jakožto stranu, která rozpoutala válku. Jenže podle deníku Bild má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj velký důvod k hořkosti. Ono závěrečné komuniké nepodepsalo 13 zemí, včetně šesti zemí ze skupiny G20. Už to ukazuje, že to nebyly ledajaké země. Brazílie, Mexiko, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Indie a Indonésie). Odstoupily také Arménie, Bahrajn, Thajsko, Libye a Spojené arabské emiráty, Kolumbie a Vatikán.

Závěrečná deklarace také znovu potvrzuje „principy suverenity, nezávislosti a územní celistvosti všech států včetně Ukrajiny“. Jinými slovy, napadnout jinou zemi za účelem rozšíření vlastních hranic, je špatné.

Ukrajinci také požadují výměnu zajatých vojáků a návrat deportovaných ukrajinských dětí. Několik účastníků, včetně kancléře Olafa Scholze, vyzvalo k tomu, aby se budoucí konference účastnili také Rusové.

„Tento summit říká, že mezinárodní podpora (Ukrajině) neslábne,“ řekl Zelenskyj po jednání podle BBC s tím, že se k procesu připojily i státy, které se dříve neúčastnily diplomatického úsilí. „Rusko může zítra zahájit jednání, pokud se stáhne z našich území,“ dodal Zelenskyj ve spojitosti s apelem kancléře Scholze. 

Mezitím přišel server deníku Washington Post s informací, že tisíce ukrajinských vězňů požádaly o propuštění a zařazení do armády. K 25. květnu obdržela prý justice 4300 žádostí a většinu z nich již zvažuje, řekl New York Times ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maljuska. „Motivace našich vězňů je silnější než našich obyčejných vojáků,“ řekl Maljuska v rozhovoru pro Washington Post.

Odsouzení propuštění podle nového zákona budou sloužit v samostatných jednotkách ukrajinské armády.  Momentálně vojáci procházejí výcvikem. Podle nového zákona mohou být vězni vybraní pro vstup do programu amnestie zařazeni pouze do útočných brigád. Osoby, které zavraždily více než jednu osobu, spáchaly sexuální násilí nebo porušily zákony o národní bezpečnosti, nemohou narukovat.

Každý vězeň, který se přihlásí do boje, musí být fyzicky zdatný, musí projít psychologickými testy a nesmí mu být více než 57 let, což mu umožní odsloužit si alespoň tři roky, než dosáhne věku 60 let.

„28letý Dmytro byl v roce 2021 odsouzen na 4 a půl roku za mřížemi za krádež telefonu. Na začátku trestu byl ženatý a měl dvě děti, ale minulý měsíc byl propuštěn bez rodiny: Jeho manželka a děti ve věku 2 a 7 let byly zabity při leteckém útoku na jejich bytový dům v Izyumu v dubnu 2022,“ dal jeden z příkladů vojáků přijatých do armády Washington Post. „Pomstít jejich smrt bojem ve válce mě motivuje,“ řekl Dmytro. „Za to může Ruská federace.“

Edward (35), který byl v roce 2019 odsouzen na sedm let a sedm měsíců za ozbrojené přepadení, řekl, že jako malý chlapec snil o vstupu do armády, ale vyrostl v chudobě a propadl zločinu. Od ruské invaze v roce 2022 prý Edward doufal, že se zákon změní, aby umožnil mužům jako on bojovat.