Jáchymov je horským městem s pestrou historií, možná až příliš. Bohaté krušnohorské naleziště se ve dvacátém století vrátilo na těžařskou mapu světa jako centrum dolování uranové rudy. V padesátých letech kolem místních dolů vznikly neblaze proslulé pracovní tábory pro nepřátele režimu, současně si pohraniční údolí muselo prožít osud obce, ve které se takřka kompletně vyměnilo obyvatelstvo.

Po roce 1989 se zde navzdory okolní krásné přírodě a atraktivní historii odehrával typický „sudetský“ příběh stagnace a deziluze. Až v posledních letech se objevovaly záblesky změn k lepšímu.

Politicky měl tuto nejjižnější výspu Krušných hor dlouhodobě pod palcem Jan Horník, v obvodu Karlovy Vary do předloňska 18 let senátor a starosta obce Boží Dar. Ta je od Jáchymova „přes kopec“, ale rozdíl mezi oběma nemůže být větší. Boží Dar je vyhledávaným turistickým centrem se sjezdovkami, běžeckým okruhem a širokými možnostmi ubytování. Jáchymov je uvadajícím sudetským skanzenem. Ani světově unikátní potenciál radonových lázní nepřináší obci pozorovatelné impulsy k rozvoji.

Čím dál častěji zaznívalo, i v regionálním tisku, že starosta Horník, který je na Božím Daru rovněž významným ubytovatelem a pozemkovým vlastníkem, nemá zájem o konkurenci v sousedních obcích. A neměl to podle nich být jen případ Jáchymova. V tomto duchu byla vnímána i jeho podpora některým místním politikům, kteří hovořili o tom, že Krušnohoří se nesmí stát turistickým Disneylandem.

Jáchymov rozhodně nepatří k destinacím, které by turisty byly zaplaveny. Turistika se zde omezuje na dvě skupiny: Lázeňské hosty v několika lázeňských domech a lyžaře, kteří obcí projíždějí na sjezdovky na Klínovci. Autorovi tohoto textu je z vlastní zkušenosti před minulými volbami známo, že v samotné obci je turistům k dispozici jedna kavárna a několik nepravidelně (obvykle jen od čtvrtka do neděle) otevřených restaurací.

Chudé město nutně potřebuje nějaký impulz pro rozvoj, který by přinesl obyvatelům i vyšší příjmy a Jáchymovu celkově lepší ekonomickou situaci. Jedním z pokusů byla například plánovaná stezka v oblacích, podobná té, jakou mají u Lipenského jezera. Do městské pokladny mohla přinést jen na poplatcích provozovatele do pokladny 2,23 milionu korun ročně pravidelně navyšovaných o inflaci a na sebe navázat i další příjmy. Investici, kterou by Jáchymov potřeboval mnohem více, než zavedené šumavské centrum, bohužel smetla vlna hlasitého boje „občané (možná bych volil spíše „místní“) proti turistům“.

Při sněmovních volbách 2021 se tak konalo referendum, které projekt odmítlo. Ledacos naznačuje, že v tříčlenném petičním výboru figurovali vedle jedné jáchymovské občanky Martin Šlechta, místostarosta z Božího Daru a rovněž Petr Masák, asistent v Horníkově senátorské kanceláři.