Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.

Čestným občanem hlavního města se stal 6. června 1945. „Akt udělení čestného občanství je nutné vnímat v dobovém kontextu i s ohledem na další historický vývoj Československa, který z ideologického hlediska připouštěl jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena, zamlčena,“ píše Hřib v odůvodnění svého návrhu.

Mezi nimi bylo například to, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města. Další pak podle primátora je, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. „Zemřelo zde 148 místních obyvatel včetně dětí. Mladá Boleslav se tak stala dalším tragickým symbolem sovětského bombardování,“ píše Hřib.

Problematické je podle primátora rovněž působení maršála jinde v Evropě. Tím je třeba krvavé potlačení maďarského povstání v roce 1956, kdy zemřely tisícovky maďarských civilistů. Působil jako velitel v Berlíně v letech 1961 až 1962 při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou berlínské zdi. „Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil například s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti. V reakci na demokratizační snahy zamýšlel také vojensky zasáhnout v říjnu 1956 v Polsku,“ uvedl Hřib.

S postavou maršála Koněva a s jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči a žižkovská radnice chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi. Praha nedávno v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině přejmenovala část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6 na Ukrajinských hrdinů.