Poslední řecké město na pevninské hranici s Tureckem je dvacetitisícová Orestiada, která je od dubna přeplněna zástupy imigrantů. „Když se zkomplikovala trasa přes řecké ostrovy, pohotově si našli jinou – po pevnině. Řekové nemají šanci hranici uhlídat,“ uvedl Sládek a dodal, že počet nově přichozích rychle narůstá. „Jen za duben jich byly tři tisíce,“ upřesnil

Řecké úřady prý proto hovoří o hrozbě nové imigrační krize, která se podobá té z roku 2015. Policejní hlídky proto zesílily a žádají vládu v Aténách o pomoc. „Ubytovací zařízení jsou přeplněna, situace se už vymyká kontrole. Vláda poslala 120 policistů, to zdaleka nestačí,“ uvedl starosta města Dimitres Mavrides.

Pašerákum lidí se cesta přes řecké ostrovy zkomplikovala před třemi lety, kdy se Evropská unie dohodla s Tureckem na společném řešení imigrační krize, připomněl Sládek. Turecko se závazalo, že bude hranice aktivně chránit a Brusel mu za to platí miliardy eur. „Běženci si ale našli nové trasy po souši, na které se dohoda EU nevztahuje,“ dodal ve svém komentáři redaktor MF Dnes s tím, že jednou z takových cest je například řeka Evros.

Situace okolo řecké hranice s Tureckem zajímá i další země. „Celý Balkán lemují ploty, maďarského příkladu se chopilo Slovinsko, Chorvatsko, zábrany vystavěla i Makedonie. Nechráněná zůstala cesta přes Albánii a Černou Horu,“ napsal Sládek s tím, že do Albánie a Černé Hory tak dorazilo od ledna do konce května tolik imigantů jako za celý loňský rok.

V Řecku je prý aktuálně zhruba šedesát tisíc neregistrovaných běženců, kteří nechtějí čekat na azylové domy a touží se dostat do Evropy. To podle redaktora státy na balkánské trase značně znervóznilo. „V případě příchodu většího množství uprchlíků můžeme postavit na hranicích s Albánií plot z ostnatého drátu,“ řekl šéf černohorského úřadu pro ochranu hranic Vojislav Dragovič. Rakouský ministr vnitra Herber Kickl zase tento týden varoval, že jeho země uzavře hranice, pokud se bude opakovat uprchlická krize z roku 2015.

Podobný příběh se odehrává i u španělských břehů, i tady si migranti oblíbili dříve méně využívanou trasu, říká Sládek. Španělské pobřežní hlídky zadržely o víkendu pět set lidí na pašeráckých člunech. „Počet přistěhovalců se tu za poslední dva roky ztrojnásobil,“ upřesnil redaktor s tím, že zde sehrály roli komplikace na jiné trase do Itálie.

„Migranti stále proudí na Apeninský polostrov, ale v mnohem menších počtech. Italský ministr vnitra Minniti prosadil totiž dohodu s libyjskými úřady, která přiliv migrantů přibrzdila,“ napsal Sládek a zmínil, že Italové navíc chtějí, aby se žádosti o azyl posuzovaly až v Libyi. „Přicházet by měli lidé prchající z občanských válek, děti, ženy, nemocní,“ uzavřel Minniti, který prý očekává, že během roku 2018 takto do Itálie přijde deset tisíc osob a třicet tisíc lidí, kteří nemají právo na azyl, bude navráceno do zemí, odkud přišli.