Ačkoli si Západ užívá sedm desítek let míru, svět neustále sužují různé menší či větší války. Je ale velký omyl myslet si, že nemůže vypuknout žádná globální válka. Ten, kdo to říká, počítá s tím, že se velká válka nevyplatí žádné z mocností. Jenže první i druhá světová válka ukazují, že světoví politici mnohdy neumějí počítat.

„Říkat, že válka nemůže vypuknout na základě racionálního propočtu, naznačuje, že může vzplanout z nedostatku rozumu. Každá válka v lidských dějinách byla výsledkem selhání lidského rozumu – lidé se nedohodli jako rozumné bytosti o rozdělení nějakých statků, a tak se začali chovat jako dravci. Válka je iracionální atavismus... Někdo udělá špatný propočet, myslí si třeba, že díky protiraketové obraně získal beztrestnost – a zaútočí. Nebo dospěje k názoru, že jiné řešení než válka není. Že je třeba začít válku, protože ten, kdo zaútočí první, získá výhodu, kterou obránce nedokáže vykompenzovat – toto byl pravděpodobně důvod začátku 1. světové války, kdy špatné propočty vojáků vedly politiky k rozhodnutí, které si mnozí z nich nepřáli,“ připomíná Krejčí.

Stojí přitom za pozornost, že první světová válka srazila do kolen carské Rusko. Ale tato země podle analytika povstala z popela jako fénix. Totéž platí o druhé světové válce. Ačkoli se v prvních měsících útoku na Sovětský svaz zdálo, že nacisté nemohou prohrát. Jenže právě Rusové nakonec vítězně došli do Berlína. Znovu Rusko padlo na kolena při rozpadu Sovětského svazu a dnes podle Krejčího znovu vstává z popela. Jistě přitom ruská vládní garnitura dělá chyby, to analytik nepopírá, jenže ty dělá i Západ. Stačí se podívat, co sliboval prezident USA Barack Obama v prezidentské kampani před osmi lety. A podívejme se, kolik slibů bylo splněno.

„Je svět dnes lepší než v den, kdy Obama vstoupil do Bílého domu? Podařilo se narovnat diplomatické vztahy USA s Íránem a Kubou. Dobře. Jenže k válce v Afghánistánu a Iráku přibyly války v Libyi a Sýrii, vězni na Guantánamu zestárli o dalších osm let, místo restartu vztahů s Ruskem tu máme sjednocený Západ proti Rusku, situace na Korejském poloostrově se spíše zhoršila, než zlepšila. Zbrojí se jako o závod, na svět bez jaderných zbraní, který Obama tak hezky vykreslil v projevu na Hradčanském náměstí, můžeme zapomenout. Mnozí jsme do Baracka Obamy vkládali naději, že přináší změnu k lepšímu – ‚my‘ v daném případě znamená včetně výboru pro udělování Nobelovy ceny za mír. Teď se ale zdá, že ‚Obamova epocha‘ byla jen řetězem zklamaných nadějí,“ uzavírá.