Německé spolkové státní zastupitelství v neděli uvedlo, že byl v Německu zatčen libyjský občan Omar A., který je podezřelý z přípravy útoku na izraelské velvyslanectví v Berlíně za podpory teroristické organizace Islámský stát (IS). Zatykač na něj byl vydán vyšetřujícím soudcem Spolkového soudního dvora téhož dne. Při zatčení proběhly domovní prohlídky v jeho bydlišti a také v domě nepodezřelého v okrese Rhein-Sieg. Na zásahu se podílely složky Spolkové policie, Spolkového kriminálního úřadu, braniborské policie a policie okresu Rhein-Sieg.

Omar A. je obviněn z toho, že od října 2024 plánoval provést střelecký útok na izraelské velvyslanectví v Berlíně, přičemž o způsobu provedení komunikoval s členem IS prostřednictvím chatu a messengeru.

Rozhodující informace o podezřelém muži však nepřišla od domácí zpravodajské služby – byla to informace od zahraniční zpravodajské služby, která zabránila teroristickému útoku v Německu. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) proto požaduje více pravomocí pro bezpečnostní orgány, jak uvedl pro BR24.

Že klíčový tip vedoucí k zatčení libyjského občana za plánování útoku střelnými zbraněmi na izraelské velvyslanectví v Berlíně poskytla zahraniční zpravodajská služba, vyvolalo kritiku předsedy durynského Úřadu na ochranu ústavy Stehana J. Kramera. „Oznamovatelem je opět zahraniční zpravodajská služba, a to je velmi časově kritické,“ řekl Kramer pro RND. „To se ukazuje: Dobrá a důvěryhodná mezinárodní spolupráce funguje. Ale také to ukazuje, že musíme konečně vést zásadní diskusi o pravomocích německých zpravodajských služeb shromažďovat informace a data a vyvozovat z nich závěry,“ dodal.

„Je nepřijatelné, že jsme závislí na tipech ze zahraničí, ale sami nemůžeme plně využít svých možností, protože nám chybné chápání ochrany dat svazuje ruce,“ stěžoval si dále Kramer. Politici mají povinnost „dát nám potřebné pravomoci a nástroje, abychom konečně mohli lépe odvrátit hrozbu pro naši otevřenou společnost. Příště může tip od zahraniční partnerské služby přijít příliš pozdě,“ varoval ústavní ochránce.

Bývalý prezident Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning označil oslabení německých zpravodajských služeb za skandální a zdůraznil jejich neschopnost efektivně chránit zemi doma i v zahraničí. Tento stav byl umocněn rozhodnutím Spolkového ústavního soudu, které zakázalo BND provádět plošné odposlechy v zahraničí. Hanning vyjádřil překvapení nad tím, že toto rozhodnutí nevyvolalo politický rozruch.

„Naše zpravodajské služby jsou slabší než kdykoli předtím! Způsob, jakým je našim zpravodajským službám znemožňováno chránit zemi a její občany doma i v zahraničí, není nic jiného než skandální,“ citoval bývalého prezidenta Haninga deník Bild.

Právník a současný prezident Úřadu na ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz) Thomas Haldenwang varoval před „jasnými deficity“ v bezpečnostní architektuře Německa a požadoval rozšíření pravomocí pro sledování komunikace.

Bývalý viceprezident Úřadu na ochranu ústavy a současný berlínský senátor Felor Badenberg navrhl zlepšení technologií pro rozpoznávání obličejů a efektivní on-line sledování.

Politička CSU Andrea Lindholzová pak kritizovala přílišnou kontrolu nad německými zpravodajskými službami, které jsou ještě k tomu nedostatečně vybaveny. Vyzvala proto k zásadnímu přehodnocení koalice Semafor (SPD, FDP, Zelení). „Při shromažďování a používání údajů nesmí mít ochrana údajů přednost například před ochranou života a zdraví,“ zdůraznila.