„Modernější, spolehlivější a hlavně bezpečnější pro osádku. To jsou tanky Leopard. Hlavně jsou nebezpečné pro ruské jednotky. Aby naše pomoc byla efektivní musí být koordinovaná a hlavně rychlá. Čas je rozhodující,“ zveřejnilo vedení Armády ČR na svém Twitteru a svoje sdělení ještě doplnilo o další informace.

Modernější, spolehlivější a hlavně bezpečnější pro osádku. To jsou tanky Leopard. Hlavně jsou nebezpečné pro ruské jednotky. Aby naše pomoc byla efektivní musí být koordinovaná a hlavně rychlá. Čas je rozhodující.#StandWithUkrainehttps://t.co/QAZX4hyANp pic.twitter.com/kC5J1LZG3d

— Armáda ČR (@ArmadaCR) January 26, 2023

„Západ posílá Ukrajině tanky, aby se mohla bránit před agresorem! USA Abramsy, Británie Challengery, Německo, Polsko, Portugalsko a Nizozemsko Leopardy. Stovky českých a polských T-72 už byly odeslány. Další země tanky přislíbily. Jsme jednotní,“ je si vedení armády jisté.

Západ posílá Ukrajině tanky, aby se mohla bránit před agresorem! USA Abramsy, Británie Challengery, Německo, Polsko, Portugalsko a Nizozemsko Leopardy. Stovky českých a polských T-72 už byly odeslány. Další země tanky přislíbily. Jsme jednotní. #StandWithUkraine?

— Armáda ČR (@ArmadaCR) January 26, 2023

Na jiném místě se na armádním tweetrovém účtu můžeme dočíst i podrobnosti o strojích, které mají v blízké době putovat na Ukrajinu a rozhodnout tamní konflikt.

„1200 koní, 75 tun, 52 střel. Jeden z nejnovějších a nejmodernějších tanků světa. Británie jich Ukrajině posílá 14. Rusové ve výzbroji nic srovnatelného nemají. Na špatně oblečené a vyzbrojené ruské mužiky se řítí stovky tun nových problémů,“ avizuje naše armáda přednosti britského tanku Challenger a bagatelizuje sílu ruského protivníka.

#Challenger 2.
1200 koní, 75 tun, 52 střel. Jeden z nejnovějších a nejmodernějších tanků světa. Británie jich Ukrajině posílá 14. Rusové ve výzbroji nic srovnatelného nemají. Na špatně oblečené a vyzbrojené ruské mužiky se řítí stovky tun nových problémů. #StandWithUkraine pic.twitter.com/SGLHMMz5Oo

— Armáda ČR (@ArmadaCR) January 15, 2023

Na dalším místě armáda básní o přednostech tanků Leopard, který vidí jako nejobávanější bestie starého kontinentu.

„Žádný jiný tank nemá Evropa v takovém množství a v takové výbavě. Německá vláda schválila jeho odeslání na Ukrajinu, díky čemuž mohou poslat své kusy i další země. Rusy čeká kontakt s nepříjemnou realitou.“

#Leopard2: Nejobávanější bestie starého kontinentu. Žádný jiný tank nemá Evropa v takovém množství a v takové výbavě. Německá vláda schválila jeho odeslání na Ukrajinu, díky čemuž mohou poslat své kusy i další země. Rusy čeká kontakt s nepříjemnou realitou. #StandWithUkraine pic.twitter.com/f9banBLSsH

— Armáda ČR (@ArmadaCR) January 25, 2023

Přehnaná očekávání ale brzdí vojenský expert Franz-Stefan Gady. Ten je sice celkem optimistický ohledně dodávek Leopardů a odhaduje, že první várka bude obsahovat něco přes tucet Leopardů 2A5. Ale nabádá, aby se ohledně nadějí vkládaných do tanků lidé drželi reality.

Varuje před tím, že Leopard 2 nebude zázračná zbraň. A to i kdyby je Ukrajina provozovala dlouho a v dostatečném množství.

„Aby měli velký dopad na bojišti, bude Ukrajina muset upravit svou tankovou doktrínu a bude muset být schopná udržet kritické množství tanků v provozu po delší časové období,“ míní.

I know this is not the space for nuance but believe me you can be both critical of Germany‘s reluctance to supply Leopard II MBTs & still be realistic about their likely impact on the battlefield & e.g. point out that they won’t be “Wunderwaffen” (“miracle weapons”) even if…

— Franz-Stefan Gady (@HoansSolo) January 20, 2023

Podle něj je v tomto případě politika nadřazena vojenské logice a potřebám, což může být nebezpečné. Varuje především, že vojenská očekávání mají být realistická a je důležité nepřetížit logistické řetězce, zvláště ty, které dodávají důležitější materiál.   

Vysloveně kritický je k dodávkám zmíněných tanků český vojenský expert a odborník na armádní výzbroj Jaroslav Štefec.

„Pozorně sleduji frašku nazvanou „samospasitelné tanky pro Ukrajinu“, v níž pan Zelenskij a členové jeho kabinetu unisono vzývali Západ, aby mu dodal tato bojová vozidla a vyhrožovali, že bez nich bude Ukrajina jistojistě poražena a „hordy z východu“ zaplaví Evropu,“ napsal na svém Facebooku.

Podle něj se z vojenského hlediska už na první pohled jedná o naprosto nesmyslný krok.

„To, co se chystá „kolektivní západ“ dodat na Ukrajinu, nejsou „moderní“ tanky, ale staré stroje, pocházející v lepším případě z počátku 90. let,“ mírní optimismus z dodávek zmíněných tanků na Ukrajinu a podobně jako Gady varuje před logistickými a jinými problémy.

„Obrovská různorodost dodaných typů a verzí vytváří už tak chaotickému logistickému systému ukrajinské armády další obrovské problémy se zásobováním municí, náhradními díly a především kvalitním palivem, kterého tito „bumbrdlíčci“ spotřebují podstatně více, než daleko lehčí bývalé sovětské a proti nim aktuálně stojící ruské bojové stroje. Navíc, na rozdíl od sovětských/ruských tanků, západní stroje vyžadují čtyřčlenné osádky,“ vysvětluje své obavy Štefec a pokračuje s upozorněním na problémy dlouhé doby výcviku, který je nutný k ovládání tanků.

„Dalším problémem je výcvik osádek a zvládnutí nasazení nově nabytých strojů v boji ze strany velitelů útvarů a jednotek. Lidé, bývalí vojáci a mí přátelé, kteří tuto techniku velmi dobře znají a dokonce s ní i bojovali, se shodují na tom, že výcvik osádky tanku Leopard 2 trvá minimálně jeden rok a u tanku Abrams a Challenger ještě o půl roku více,“ upozorňuje ta fakt, že pokud někde neprobíhal tajně výcvik ukrajinských tankistů hned od začátku války, je vyloučené, aby tyto tanky byly nasazeny ihned.

„Stejně tak nelze čekat, že by se ukrajinští velitelé „zázračně“ naučili během několika měsíců tyto tanky efektivně nasazovat,“ zmiňuje i odlišnou taktiku nasazování zmíněných strojů do boje.

Co tedy vede podle Štefce západní státy k tomuto kroku?

„V první řadě to ukazuje, že Ukrajina (a v jejím zastoupení celé NATO) je v zoufalé situaci. I přes obří zbrojní a finanční dotace je ukrajinská armáda definitivně v defenzivě. Není schopna nahrazovat ztráty vojenské techniky, a už vůbec ne ztráty zkušených vojáků,“ myslí si odborník na armádní výzbroj.

Jeho další dedukce už ale mohou nahánět strach.

„Ruská federace a její armáda se ukázaly být daleko tvrdším oříškem, než USA a státy NATO očekávaly. Potřebují proto za každou cenu získat čas na přípravu další eskalace konfliktu, kterým už nemůže být nic menšího, než přímá konfrontace s ruskou armádou. A potřebují také impuls k jejímu zahájení. Právě v něm by západní tanky teoreticky mohly sehrát určitou roli,“ poukazuje Štefec na podle něj reálnou hrozbu přímého konfliktu mezi NATO/USA a Ruskem a na možnost, že dodávané tanky mají tento konflikt jen oddálit a poskytnout čas na jeho přípravu.

„Jeden jediný zoufalý pokus o ofenzivu, v níž by byly tyto stroje nasazeny jako jednorázový spotřební materiál (protože v této skladbě a počtech s nimi nelze nic jiného podniknout), by mohl posloužit po jeho definitivní porážce k politickému zdůvodnění „vyslyšení zoufalých proseb“ ukrajinského vedení o přímý vojenský zásah Aliance,“ potvrzuje Štefec svoje obavy a dodává, že to by znamenalo válku s Ruskou federací, prakticky okamžitě vedenou s použitím taktických jaderných zbraní.

Této války by se ale nemuseli podle Jaroslava Štefce obávat tradiční a staří členové NATO, ti a jejich země by zůstaly stranou.

Přímý vstup do konfliktu se podle Štefce totiž nechystá na půdorysu NATO, ale na straně jeho východních a pobaltských členů, sdružených v tak zvaném „Kyjevském paktu“. Co to znamená?

„Starým“ členům NATO a tím i alianci jako celku to umožní „zůstat stranou“ a tíhu války, ztrát a případných raketových úderů ponese jen tato „liga zoufalců“. Kam bohužel patří i ČR,“ píše Štefec a pokračuje.

„Příprava české veřejnosti na stále otevřeněji chystanou mobilizaci, vysílání českých vojáků na zahraniční „válečné mise“ a přítomnost cizích vojsk na území ČR formou podivuhodných vystoupení paní, která si říká ministryně obrany, na téma „dobrovolné registrace“ potenciálních branců, nebo komického výstupu s „leopardíkem“ Válkem by byla snad i směšná, kdyby nebyla doprovázena otevřenými pokusy o změnu ústavy, přípravou na tvrdé zneužití pandemických zákonů, nebo stále drsnějším omezováním svobody slova.“

Česká vláda tak podle Štefce dává stále otevřeněji najevo pohrdání nejen českými zákony, ale i Chartou OSN, a dokonce i samotnou Severoatlantickou smlouvou, která v JEDINÉM závazném článku 1 zavazuje všechny signatáře „ ... jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.“

V další textu se Štefec zabývá stále silnějším vyzýváním článku 5 dohody o NATO o pomoci napadenému státu a poukazuje na to, že jeho naplnění rozhodně neznamená jen vojenský zásah.

„Nezávaznost tohoto článku si vymínily samotné USA, které rozhodně nehodlají bojovat v žádné válce, z níž jim neplynou přiměřené zisky, a která naopak hrozí nenahraditelnými ztrátami,“ je si Štefec jistý tím, že USA by si jakoukoli přímou vojenskou pomoc rozmyslely.

„Pokud se ČR velmi rychle nezačne řídit jejich příkladem, může se velmi brzy naplnit známé proroctví ze Starých pověstí českých,“ uzavírá svůj komentář Jaroslav Štefec s tím, že by vozka při přejezdu zbytku Karlova mostu mohl říci: „Zde stálo kdysi město Praha, jehož sláva hvězd se dotýkala“.