Dále redaktor připomíná, že za pražského jara '68 patřil Husák na správnou stranu a vedení po příchodu okupantů se pak prý ujal jen proto, aby to nevzal "někdo horší". Historici ale o něm tvrdí, že od začátku stalinismu v Československu patřil k jeho horlivým, chladnokrevným tvůrcům.
„Vězení bylo jen epizodou, která na směřování zaníceného komunisty nic nezměnila. Po propuštění se dostává opět nahoru a pouze se přizpůsobuje poměrům - v čase tání je reformátorem, pak zase vůdcem kolaborantského režimu, jakýmsi druhým protektorem vyslaným tentokrát nikoli z Berlína, ale z Moskvy," zmínil Švehla, podle něhož se Husák ve finále stal nejničivějším představitelem československého komunismu a učinil z nás na dlouhých dvacet let de facto součást Sovětského svazu.
„Proto je Husák pro pochopení československých poválečných dějin asi nejdůležitější figurou," připomíná ústy Švehly týdeník Respekt.
Jeho prostředím byly kavárny, ne partajní schůze
Nejprve něco z jeho mládí. Gustáv Husák se narodil jako Augustin, časem ale své jméno nahradil modernějším Gustáv. Mimořádné ambice se prý u něj nedaly přehlédnout už ve školních lavicích - skvěle se učil a na právnické fakultě se brzy vyšvihl do vedení různých studentských spolků. Podle svých vrstevníků byl velmi schopný, cílevědomý a charismatický mladík. „Už tehdy však vrstevníky překvapovala jeho nenasytná touha po kariéře," popisuje další redaktor Respektu Petr Třešňák.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová