Úvodem rozhovoru se Kopecká zamyslela nad otázkou, kým by byl v dnešní době Jan Hus: „Těžko se dá přesazovat jeho smýšlení z dob středověku do dnešní doby. Rozhodně je tu ale něco, co je s jeho smýšlením z dob středověku velmi univerzální – touha po pravdě. Je to osoba, jejíž dílo pro nás i dnes může být velmi živé. I přestože je tak vzdalené,“ uvedla farářka.

„Byl to Čech, který byl odvážný, šel nelehkou cestou, přijímal okolnosti, jaké byly, a dokázal komunikovat ve chvílích nejtemnějšího žaláře v Kostnici, kde už pravděpodobně tušil, že už to nemusí dobře dopadnout. V té chvíli se odvolával ke Kristu, touha jeho srdce najít božskou pravdu učinila z jeho slabosti sílu, protože v tom byla víra,“ řekla k dnešní připomínce odkazu církevního reformátora Jana Husa.

Okomentovala článek z Reflexu, kde autor píše, že dnešní feministky by z Husových názorů omdlely. Poukazuje například na to, že Jan Hus obhajoval domácí násilí, když říkal: „Jestli tvá žena něco zaviní, trestej ji tajně a tiše, aby nevzniklo pohoršení. Kdyby na to reptala, čehož tě bůh uchraň, pak ji potrestej nikoli kyjem, ale metlou.“

Kopecká nato podotkla, že je nutné se vyrovnat s dobou, ve které tyto texty vznikly. „S tímto samozřejmě nemůžeme dnes souhlasit a něco podobného kázat v kostele a myslet si, že je to v pořádku,“ sdělila, že například právě tato jeho věta do dnešní doby přesadit nelze.

Vidí ještě v něčem nebezpečí v rámci toho, co Jan Hus kázal? „My máme tendenci hledat si idoly, nasazovat hlavy historických postav tam, kde se nám hodí, takže... jednou se z Husa stane skoro první komunista, jednou moralista a jednou to může být tyran žen,“ dodala a opět zopakovala, že je třeba brát v potaz, v jaké době texty vznikaly.

V kontextu s aktuálním děním ve světě vztahujícím se k Black Lives Matter sdělila, že neměla strach o Husovu sochu na Staroměstském náměstí. „Tato socha tam stojí již 105 let a nese v sobě majestátnost. Dá se na to nahlížet jako na příležitost k novému dialogu, ostatně dialog je něco, k čemu Jan Hus vyzýval,“ připomněla.

Kousek od této sochy mistra Jana Husa stojí mariánský sloup. Měl by z toho podle Kopecké Jan Hus radost? „Mistr Jan Hus ve středověku panu Marii uctíval. Dialog těchto dvou soch je zajímavý, když se díváte na tu dynamiku mezi Janem Husem a sochou Panny Marie. Mám pochopení pro ty, kteří s mariánským sloupem nesouhlasí, mám pochopení pro obě strany. Sama jsem se se sochou Marie musela vyrovnat. Socha ale stojí a musíme hledat cestu, jakým způsobem ji přijmout,“ uvedla s tím, že dnes mezi těmito figurami vnímá jistý dialog.

Podle Kopecké je Jan Hus inspirativní celým svým životním příběhem. „Byl to prostě obyčejný kluk narozený do chudých poměrů. Láskyplně se věnoval studii, teologii. Když kázal, byl inspirátorem, měnil životní realitu svých posluchačů. Do Kostnice nepřijel bojovat, naopak říkal, že je důležitý mír,“ zmínila.

„Osobnost mistra Jana Husa je v našem státě a v našem podvědomí něco, co je nadále platné. Mistr Jan Hus je Čech, který se nesklonil, ale stál pevně,“ dodala Kopecká s tím, že právě proto, že své učení neodvolal, zemřel v plamenech a nechal se upálit pro pravdu.

Husovo pojetí pravdy podle Kopecké bylo především jakousi vztahovou rovinou, kde je potřeba zapojit vlastní svědomí, čekat na pointu příběhu, být trpělivý a být odolný: „Právě ta odolnost je něco, co by dnes možná mohlo být užitečné v době krize,“ uzavřela farářka Církve československé husitské.