Kaláb mluví doslova o hysterii západních politiků kvůli státnímu převratu v Kyjevě. Přitom jej údajně sami pomáhali rozpoutat a nyní se jejich hysterie prohlubuje kvůli důsledkům na východní Ukrajině a na Krymu.

„Rozhodné kroky ruské diplomacie a prezidenta Putina přivedly americkou exministryni zahraničí – a tím pádem pochopitelně i K. Schwarzenberga – k nestydatým studenoválečnickým výrokům a paralelám s nástupem Hitlera,“ vadí Kalábovi. Podle něj se totiž jedná o zlovolnou mystifikaci.

Sudety nikdy nepatřily k území Německa. Rusko vlastnilo Krym od roku 1783

Vysvětluje totiž, že oblast Sudet, tedy české pohraničí osídlené etnickými Němci, nikdy v historii nepatřila k území kteréhokoli z německých států. Hranice českého království byly geograficky dané už v raném středověku.

Celý článek Tomáše Kalába si přečtěte ZDE.

Krym naproti tomu patřil od roku 1783 Rusku, kdy jej připojila ke své říši carevna Kateřina Veliká. Poloostrov měl důležitou roli v omezování osmanského vlivu v regionu východní Evropy. Podle Kalába tomu tak bylo až do poloviny 20. století. Tehdy „totalitní praktiky Sovětského svazu vedly k začlenění ARK do Ukrajinské SSR“.

Kaláb zdůrazňuje, že se jednalo o svévolný akt Chruščova bez opory v tehdejší sovětské ústavě.

Československo bylo vzorem demokracie. Současná Ukrajina je v rukou extremistů

Publicista také uvádí rozdíly ve státních zřízeních dnešního Ruska a hitlerovského Německa. To bylo v roce 1938 jednoznačně totalitní diktaturou. Dnešní Ruská federace má naproti tomu všechny znaky demokratického státu – ústavu, volené instituce, prezidenta, parlament a vládu. V zemi prý fungují nezávislá média a existuje systém více politických stran.

Rozdílná je i situace v dotčených státech. Československo bylo v meziválečném období vzorem demokracie v prostoru střední Evropy. Naproti tomu síly, které se ujaly vlády na Ukrajině, ihned ukázaly své národnostní politiky – snaha zrušit oficiální status ruského jazyka nebo operování polovojenských bojůvek.

V Charkově maskovaní ozbrojenci útočí na proruské demonstranty

Tomáši Kalábovi prý dává za pravdu současná situace na východě Ukrajiny. V Charkově, kde se demonstrovalo proti kyjevské vládě, se objevili maskovaní útočníci, kteří možná pocházeli z Majdanu. Proruští aktivisté ohlásili několik zraněných. Skupina „majdanských revolučních gard“ pak v Lugansku vtrhla do budovy místní samosprávy a zmlátila poslance za Stranu regionů.

O černobílé situaci na Ukrajině není přesvědčený ani český prezident Miloš Zeman. Dosud spolu s novináři „kopíroval nařízení protektorů z Bruselu“. Nyní ale varuje před podporou neofašistických politických sil na Ukrajině.

Zprávám z mediálního mainstreamu přestávají lidé věřit

Podobně mluví i další politici. „Situace zřejmě už začíná být i pro mediální mainstream vážná. Odmítání oficiální propagandy o hodném Majdanu, demokratickém převratu (či revoluci) a zlém Rusku se stává občas téměř manifestační,“ tvrdí Kaláb. Prý o tom svědčí tisíce podpisů pod peticí serveru Protiproud s názvem „Antimajdan“.