„Čekáme, že v lednovém čísle, které bude zveřejněno začátkem února, se odrazí nárůst ceny energií v plné šíři a že někdy počátkem roku bude inflace na vrcholu, někde okolo sedmi procent. Pak začne klesat,“ odhaduje Rusnok s tím, že ceny pochopitelně nepůjdou dolů, jen přestanou růst tak rychle.

I on sám však připouští, že nejistota ohledně budoucího vývoje je velká. „Může se ukázat, že poruchy dodavatelských řetězců, které tlačí nahoru náklady, mají dlouhodobější charakter. Ani se nedá příliš odhadnout, jak se budou vyvíjet ceny energií,“ uvedl i k cenám elektřiny, které šly v posledních týdnech prudce nahoru. Zatím není vůbec jasné, zda jde jen o krátkodobý výkyv, či tyto ceny vydrží delší dobu.

Někteří analytici čekají, že ceny vystřelí ještě výrazně výš, než čeká centrální banka. „Proinflační rizika jsou plošná a nakonec bude v současné situaci ‚úspěch‘, pokud inflace začátkem příštího roku zůstane pod deseti procenty,“ říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

V listopadu podle statistiků podražily nejvíce pohonné hmoty a potraviny, z nich hlavně brambory, další zelenina a máslo.

Rusnok se ale zdráhá označovat současný vývoj za inflační šok. Jde prý spíše o inflační epizodu. „Nečekám, že by měla přijít dvouciferná inflace, kterou známe třeba ze 70. let minulého století,“ říká Rusnok, podle nějž se v jednom roce sešlo mnoho vlivů najednou. Ať už jde o vlivy ze zahraničí či z domácí ekonomiky, všechny dohromady tlačí ceny v obchodech či ve službách nahoru. V neposlední řadě může do značné míry za vyšší ceny prudký nárůst výdajů státního rozpočtu.