V Saúdské Arábii v sobotu začalo jednání čtyřiceti zemí o ukončení války na Ukrajině. Konference se však neúčastnila jedna z válčících stran, a to Rusko. Bezpečnostní analytik Otakar Foltý, který byl hostem pořadu Interview na ČT24, to vnímá jako poselství a k tomu velmi zajímavé vzhledem k tomu, že přichází právě ze Saúdské Arábie – země, která obecně není vnímána jako součást ať už jednoho či druhého bloku zemí. „Nepřizvání Ruska tady dává celkem jasný signál Rusku, že i pro země, které se necítí být přímo součástí nebo ovlivněné tím konfliktem, tak Rusko je agresorem,“ sdělil analytik.

Jednání podle něj dává smysl i z hlediska „dějin vyjednávání“. „V této fázi konfliktu se zpravidla využívá takzvaných dobrých služeb z hlediska mezinárodního práva. To znamená nějaké třetí nezúčastněné strany. Ale takové vyjednávání probíhá v tichosti, je mimo zájmem nebo reflektory médií,“ řekl Foltýn a dodal, že na takto velkém jednání je rozhodující, že Rusko nebylo přizváno. Pokud s ním nějaké vyjednávání probíhat budou, tak skrze prostředníka, nikoli veřejně.

Válka na Ukrajině je nyní podle Foltýna válkou opotřebovávací. „Opotřebovávací válka to už nějakou dobu je,“ potvrdil s tím, že osvobození oblastí okolo Charkova a Chersonu napomohlo ke stabilizaci fronty a přešla do něčeho, co si podle jeho slov laici mohou představit jako zákopovou válku jako z první světové války.

Technologie však pokročily a jako typická zákopová válka to nevypadá. Nejedná se například o souvislé linie zákopů po celé styčné ploše. „Ta opravdu silná polní opevnění jsou na severovýchodě, východě a jihu, ale to, co tam hraje podstatně větší roli než samotné zákopy, tak jsou podstatně hustá, hluboká minová pole. V některých případech tam jsou miliony min,“ přiblížil situaci na frontě Foltýn. Tato minová pole pak podle jeho názoru představují zásadní problém Ukrajiny, jak se dostat z opotřebovávací války. „Aktuálně je to ten největší problém, jak přejít z té opotřebovávací do manévrové fáze války,“ prohlásil. Doplnil ještě, že ač minová pole nejsou neprostupná, postup jednoznačně zbrzdí.

Minová pole lze řešit odminovacími stroji, u kterých analytik zmínil, že jich Ukrajina má málo. Dále jde použít i kazetová munice. „Kazetovou munici již Ukrajinci mají, což je z hlediska mezinárodního práva v případě Ukrajiny naprosto legitimní a legální krok,“ připomněl Foltýn. Kazetové bomby jsou zakázány ve 111 zemí světa včetně Československa na základě podpisu úmluvy z roku 2008. Kazetová munice se dále používá v zemích, které úmluvu nepodepsaly. Mezi nimi je například Čína, Rusko, Ukrajina i Spojené státy americké. Kazetová munice je silně odsuzována za zabíjení a mrzačení civilistů kvůli svému širokému rozptylu.

Ukrajinci dále podle Foltýna disponují velkým odhodláním a metodickým postupem, který je pomalý i kvůli zvýšené opatrnosti a ohledu na životy ukrajinských vojáků.

Ukrajina se v tento moment snaží vyvíjet tlak na několika různých místech najednou. „Do jisté míry jim to zřejmě funguje, protože minimálně třeba na směru na Melitopol se objevují zprávy, že Rusové nestíhají rotovat jednotky,“ řekl Foltýn. Pokud jednotky nerotují, vysvětlil Foltýn, snižuje se jejich bojeschopnost i vůle jednotek se bránit.

I na operační úrovni vidí Foltýn válku jako válku vůlí, přičemž ta je pravděpodobně zatím větší na straně Ukrajiny. „V tento okamžik se nedá říct, zda to Ukrajinci zvládnou, každopádně pořád mají šanci,“ prohlásil Foltýn s tím, že motivace a operační zdatnost je také větší na straně Ukrajinců. Úspěch však závisí i na předpokladu pokračujících dodávek západních zbraní. „Ta úměra je jednoduchá. Západní zbraně šetří životy ukrajinských vojáků,“ vysvětlil Foltýn. I díky podpoře Západu a motivaci Ukrajinců v současnosti Ukrajina disponuje největší a nejsilnější evropskou armádou. Pozitivní dopad na vývoj války by pak mohlo mít dodání střel s dalekým dosahem (ATACMS). To by umožnilo lepší zasahování ruských logistických základen i velitelství.

Nedávné útoky ukrajinských dronů proti ruské metropoli a vládním budovám větší dopad na ruské velení nemají. Podle Foltýna se jedná o informační operace než kritický úder. „Ukrajinci ukazují ruským elitám: nejste v bezpečí. Ale že by to mělo přímý dopad třeba na velitelské struktury ruské armády, to samozřejmě nemá. Ty jsou v podstatně bezpečnějších objektech, než jsou výškové budovy v Moskvě.“

Výroba zbraní v Evropě a jejich náhrada pro Ukrajinu za ty, které ve válce ztratí, je podle Foltýna komplikovaná. „Západ během demilitarizace Evropy po studené válce omezil nejen skladové zásoby, ale i produkční schopnosti,“ zmínil a potvrdil domněnku moderátora, že Evropa stále ještě doplácí na svůj naivní přístup k mezinárodním vztahům.

Ruská strana přichází o více vojáků než strana ukrajinská, Foltýn doplnil, že se to však musí brát s ohledem na to, že ruské ztráty zveřejňuje Ukrajina, zatímco u zveřejňování vlastních ztrát je zdrženlivá. „To je naprosto pochopitelné. Během války potřebujete udržet vysokou morálku, a ať už ty ztráty jsou jakékoliv, tak to prostě morálku nezvyšuje,“ řekl bezpečnostní analytik a zveřejnil i poslední odhady počtu padlých na ruské straně. Jedná se minimálně o 50 tisíc padlých, pravděpodobně více. Poměr mrtvých ku zraněným je pak jeden ku třem až šesti. Rusko si to však může dovolit, Foltýn podotkl, že je v Rusku téměř historicky zvykem, že se svými vojáky „nakládá jako s dobytkem“.