Zabezpečení ruských jaderných zařízení je podle Cohena zejména v posledních letech nedostatečné. Důvodem jsou prý korupce a liknavost osob, které mají tyto záležitosti na starost. „Nedávno byl z důvodu korupčního jednání na hodinu vyhozen ruský generál, který velel jednomu skladu s jadernými zbraněmi. Na ministerstvu vnitra zase přišel o práci nejmenovaný plukovník, jenž měl na starosti inspekci související s jadernými zbraněmi, a také mu bylo prokázáno porušování předpisů. Jeden americký vědec zase zjistil, že stačí dát úplatek ve výši 100 dolarů a může vstoupit do objektu s jadernými zbraněmi,“ uvádí Cohen příklady dokazující přinejmenším nestandardní situaci panující v oblasti zabezpečení ruských jaderných zbraní.

„Rozšířená korupce a uran prakticky volně k dispozici je velmi znepokojující kombinace. Rusko navíc ani nemá k dispozici seznam všeh jaderného materiálu vyrobeného v bývalém Sovětském svazu,“ tvrdí Cohen a poukazuje na dlouholetou spolupráci Spojených států s Ruskem v oblasti jaderné bezpečnosti. „V rámci programu CTR Spojené státy vynaložily miliardy dolarů, aby pomohly Rusku lépe zabezpečit jeho jaderný materiál a zařízení. Došlo k deaktivaci téměř 8 000 ruských jaderných hlavic a budování mohutných skladů pro 27 tun štěpného materiálu,“ informuje Cohen s tím, že zmíněný program byl patrně nejúspěšnějším americkým programem zahraniční pomoci v historii.

V roce 2013 byl program CTR ukončen a americké ministerstvo energeticky a ruský státní kolos Rosatom podepsaly dohodu o jaderné spolupráci. „Dohoda upravovala vzájemnou spolupráci včetně výměny vědců a sdílení moderních technologií. Po půl roce od uzavření dohody však Spojené státy zakázaly ve světle událostí na Ukrajině ruským vědcům přístup do svých laboratoří a jaderných zařízení. Rusko se cítilo uraženo a v reakci na to se rozhodlo bojkotovat summit jaderné bezpečnosti, který se má konat příští rok v Chicagu. Dále informovalo americké úřady, že již nehodlá akceptovat americkou pomoc zajišťující bezpečnost zásob uranu a plutonia, což představuje znatelnou ránu pro národní bezpečnost Spojených států,“ píše Cohen.

Cohen připouští, že jaderná bezpečnost v Rusku se od roku 1990 znatelně zlepšila. „Špatnou zprávou zůstává, že fyzicky je sice zabezpečení jaderných zařízení mnohem lepší, ale Rusko má i nadále více než 200 budov a bunkrů, kde přechovává obohacený uran nebo plutonium. Sofistikovaní zločinci by mohli bariéry snadno překonat a tohoto nebezpečného materiálu se zmocnit,“ obává se Cohen a upozorňuje na plány Usámy bin Ládina, který chtěl provést jaderný útok na americké obyvatelstvo. „Minulý rok se Islámský stát zmocnil 88 liber neobohaceného uranu, které našel v mosulské univerzitě v Iráku. Na Blízkém východě nyní bojuje na straně extremistů možná až 2 000 ruských občanů. Pokud se tedy uran či plutonium dostanou do rukou teroristů, hrozí, že jej získají právě od ruských občanů,“ varuje Cohen.

Podle jeho názoru by měla být spolupráce na jaderné bezpečnosti mezi Spojenými státy a Ruskem neprodleně obnovena. Měly se však prý změnit podmínky takové spolupráce. „Spojené státy by měly pochopit, že pozice pouhého příjemce podpory již není pro dnešní Rusko přijatelná. V budoucnu musí být spolupráce pozměněna na rovnoprávné partnerství. Republikáni a demokraté by měli alespoň na chvíli odložit stranickou řevnivost a společně najít finance na pokračování v minulosti úspěšné spolupráce mezi oběma zeměmi. Obamova administrativa ostatně již navrhla poskytnout na modernizaci jaderného arzenálu částku ve výši 348 miliard dolarů v příštích deseti letech. Tak nepatrná částka už stojí za to, aby se zabránilo volnému šíření jaderných zbraní do nepovolaných rukou,“ má jasno Cohen.