Poslední dobou lze zaznamenat poměrně významnou aktivizaci komentátora Thomase Kulidakise, který je znám jednak z Práva, jednak z Českého rozhlasu a nyní ze CNN Prima News. „Já mám před sebou komentář, který napsal do Lidovek.cz a vyšel pod titulkem Komediální kus s Babišem na rozveselení davů. Aneb lepší přiznaný komunista než převlékač kabátů. Pan Kulidakis v něm shrnuje veškeré aktuální dění ze všech možných úhlů pohledu. Vystavuje účet Fialově vládě, která slibovala, že nebude snižovat valorizaci důchodů, že nebude zvyšovat věk odchodu do penze, ale dělá pravý opak. Kritizuje neschopného ministra financí Stanjuru, který nemá ekonomické vzdělání a není schopen sestavit logický, solidní, natož sociálně ohleduplný rozpočet. A má k tomu spoustu argumentů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Doporučuje komentář každému ke čtení, sám ho četl dvakrát a myslí si, že je to nejlepší text tohoto týdne. „Je v něm také zmínka o postavení naší země, která se intenzivně zavrtává do střev Evropské unie, až na ni Evropská komise s opovržením kašle. To jsme viděli na rozdělování portfolií pro eurokomisaře, kdy Slováci získali obchod, Poláci rozpočet, Rakušané migraci, kdežto eurokomisař Síkela, pokud se jím stane, by se měl zabývat vztahy se zeměmi třetího světa. Jde o naprosto bizarní a absurdně nesmyslné portfolio. Takže ani střevní alpinismus naší vládě nepomáhá v tom, aby obhájila, že je užitečná. Také poukazuje na nesmrtelnou Fialovou připomínku, že smír mezi Andrejem Babišem a slovenskou vládou, respektive ministrem vnitra Eštokem, ve věci jeho údajné spolupráce s StB, který uťal 12 let se táhnoucí spor, označuje naprosto bizarně za politický handl,“ poznamenává mediální analytik.

Lipavský nevidí důvod pro dobré vztahy se Slovenskem

Nad rámec Kulidakisova komentáře připomíná vyjádření pirátského zběha v této věci. „Aktuálně se nám vytelil i pan ministr Lipavský s tím, že prý není nejmenšího důvodu, abychom udržovali dobré vztahy se Slovenskem, že nebudeme navazovat žádné společné aktivity jako v minulosti, protože se lišíme v mezinárodních otázkách, a to je špatně. Pan Lipavský jako příslušník kinder managementu v době listopadové změny buď ještě nebyl na světě, nebo možná ještě seděl na nočníku. Kdyby zažil to, co jsme zažili v 90. let před mírumilovným a Nobelovu cenu za mír zasluhujícím rozvodem z dílny Vladimíra Mečiara a Václava Klause, tak by měl na česko–slovenské vztahy jiný názor, i když těžko říci, zda by je vůbec pochopil. Dnes už jenom odpovídá tomu známému kreslenému vtipu, kde jsou dva teenageři a pod nimi text: ‚Čím mladší uživatel sociálních sítí, tím více trpěl za komunismu‘,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Tenhle chytrolínský přístup Lipavského je podle něj přesně to, co rozčiluje velkou část české veřejnosti, když musí sledovat naši neschopnou a všehoschopnou vládu. „Kulidakise bych rád okomentoval ještě při jedné záležitosti. V neděli byl hostem diskuse na CNN Prima News s komentátorem Šídlem. Diskuse se týkala různých rozdílení cen, vyznamenání za zásluhy z dílny pana generálprezidenta Pavla. A Kulidakis tam připomněl jednu strašně důležitou věc. Jako jediný za posledních mnoho let, a to bych vícekrát podtrhl, připomněl, že odboj proti nacismu přece nebyl jenom z Velké Británie skrze RAF, i když tam samozřejmě byl a samozřejmě byl vynikající, takže je potřebné o zásluhách těch lidí vědět a mluvit o nich. A pokud ještě žijí, také je vyznamenávat. To je naprosto v pořádku,“ míní mediální odborník.

Historie se nemá posuzovat jednostranně, to je nezávislost

U Thomase Kulidakise ocenil skutečnost, že připomněl také to, že odboj velmi významně přišel i z východu v podobě našeho vojenského zastoupení v Rudé armádě pod velením generála Svobody. „Na to jako bychom zapomněli, jako by to neexistovalo, jako by z toho zeměpisného směru nic českého nepřišlo. Já jsem potom panu Kulidakisovi za tuhle zmínku poděkoval a on mi na to odpověděl něco ve smyslu, že historie by se měla posuzovat všestranně, ne jednostranně, a že to teprve je nezávislost, nezávislé myšlení. Má pravdu. Podmínkou nezávislého myšlení je dostatečná informovanost. Když se omezí informovanost, nastoupí manipulace. Kde nastoupí manipulace, nastoupí propaganda. A tam už je opravdu cesta do otroctví nejenom toho, o kterém mluvil Friedrich August von Hayek, ale do jakéhokoli totalitního otroctví. A že jsme si jich už v tom minulém století něco užili,“ poukazuje Petr Žantovský.

Institut H21 a sdružení Otevřená společnosti připravily tiskovou zprávu ve věci vypnutí některých názorových webů v roce 2022 při začátku vojenské operace na Ukrajině. „Vydal ji ředitel Institutu H21 Adam Růžička a je hodně podrobná. Zkusím z ní vytáhnout ta nejdůležitější fakta. Tyto dvě organizace – Institut H21 a Otevřená společnost – se ohradily proti vypnutí nejprve osmi a pak několika dalších zpravodajských a názorových webů v České republice 25. února 2022 na základě pokynů, které společnosti NIC.cz udělilo Vojenské zpravodajství ministerstva obrany pod oficiální hlavičkou Národního centra kybernetických operací. Vojenské zpravodajství tam žádá – cituji – o preventivní opatření, a to technické znemožnění přístupu k navrženým dezinformačním stránkám obsažených v přiloženém seznamu. Dopis obsahoval tento seznam, v němž byly První zprávy, Protiproud a další,“ připomíná mediální analytik. 

Jen nezávazná proklamace doporučujícího charakteru

Dopis obsahoval i tuto informaci: „Opatření je v souladu s právními předpisy na národní a mezinárodní úrovni a stát má právo bránit svou identitu proti dezinformacím, jimž jsou vystaveni obyvatelé.“ „Na základě tohoto podivuhodného pokynu, který sdružení NIC.cz poslechlo a weby vypnulo, se pak sdružení obrátilo na ministra vnitra Víta Rakušana a na ministra obchodu a průmyslu Josefa Síkelu. Oba jim v podstatě totožným dopisem odpověděli, že – cituji – ‚vypnutí dezinformačních webů uvedených v seznamu je nutné v zájmu obrany národní bezpečnosti a nelze je považovat za porušení pravidel síťové neutrality‘. Následovala série různých žalob a soudních pří, které vyvrcholily u Nejvyššího správního soudu. Ten nakonec vydal prohlášení, že dopis zpravodajců‚ představuje pouze nezávaznou politickou proklamaci doporučujícího charakteru‘,“ cituje Petr Žantovský.