Je podle Davida současný summit revoluční? „Jestli takhle má vypadat revoluce, tak... možná bylo smyslem něco někam převrátit, nicméně zatím ten průběh nenaznačuje, že by došlo k nějakému významnějšímu pohybu, ostatně dalo se to předpokládat, protože je tam celá řada překážek k řešení nastalé situace,“ poznamenal David. „Tento přístup je vynucen zájmy zástupců jednotlivých států, protože ty zájmy jsou samozřejmě různé. Náš pan premiér je do jisté míry výjimkou, ale jaksi ti běžní, špičkoví politici jsou závislí jednak na těch, kteří jim jaksi sponzorovali kampaň, potom na tom velkém průmyslu, který je rozhodující pro tu danou zemi a může podstatným způsobem ovlivnit, co se děje. Samozřejmě také na tom, jak dopadnou v příštích volbách, takže musejí vyhovět i hlasu lidu,“ sdělil David. 

Český premiér je podle něj výjimkou, protože je těžko závislý na sponzorech. „Je schopen si kampaň sponzorovat sám a rozhodovat si sám,“ dodal David. 

Česko pak podle informací premiéra dostane z grantů ve fondu obnovy méně peněz. Příčinou je podle něj to, že se sníží celkový objem dotací z 500 na 390 miliard eur. „Je to něco, co se dalo čekat, vzhledem k vývoji situace,“ nechal se slyšet David. „Je dobře si říci, jak vlastně celá ta představa o finanční pomoci vypadá. Na čem je závislá, protože podle Lisabonské smlouvy musí být hospodaření Evropské unie vyrovnané a nepředpokládá se, že by Evropská komise mohla například vydávat dluhopisy a tímto způsobem se zadlužovat. Půjčit si může, ale to do budoucna znamená určité závazky. A vzhledem k tomu, že budoucnost je nejistá a je otázkou, do jaké míry je možné přistoupit na takové závazky vyplývající z nabídky,“ dodal David. 

David již v březnu hlasoval v Evropském parlamentu o finanční pomoci členským zemím i uchazečům o členství, byl tenkrát jediný proti. Nechtěl podle svých slov, aby takovou pomoc získalo mimo jiné i Turecko. „Upřímně řečeno, v tom prvním případě jsem se radil, jak mám hlasovat, s tím, že jsem řekl, že mám sklon spíše hlasovat proti. Ale vůbec jsem netušil, že budu jediný. Kdybych tušil, že budu jediný, tak bych si to asi víc rozmýšlel, protože samozřejmě jako vyčnívat kvůli takové záležitosti, která je víceméně deklaratorní – je zkrátka otázka, jestli to stojí za to,“ dodal. 

Ale zpět k současnému summitu. Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že chce, aby existovala souvislost mezi rozdělováním peněz z unijního fondu a dodržováním zásad právního státu. Jde o zřejmou narážku na Polsko a Maďarsko, se kterými Evropská komise vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. „Takovou podmínku bych nepodpořil z toho prostého důvodu, že nikde není jasně definováno, co jsou zásady právního státu. V individuálním případě to lze posoudit, ale jestli stát je už někde za hranicí, nevím, jestli na to existují kritéria, nebo jestli je to záležitostí hlasování, nikoliv jaksi nezaujatých lidí,“ míní David. 

A vidí David jinou cestu, jak národním státům ekonomicky pomoci jinak, než o co usiluje Evropská unie? „Já si především myslím, že ty jednotlivé podniky nebo poskytovatelé služeb si mohou peníze půjčovat ve vlastní režii, pokud samozřejmě jsou velkými zaměstnavateli a ohrožuje to situaci, tak je samozřejmě možné to řešit tím, že vloží do nějakého fondu část svého majetku a ten můžou zase zpátky vyplatit,“ uvedl David. Zároveň podotkl, že je nanejvýš obtížné, aby Česká republika dokázala zastavit propad v ekonomice způsobený koronavirovou pandemií sama. 

Závěrem pak zkonstatoval, že nevidí jako vhodný postup, že Evropská unie se zadluží a zadluží národní státy prostřednictvím dluhopisů a pak se to bude splácet za podmínek, které neznáme. „A přináší to velké riziko. Já jsem řekl, že je možné pracovat společně, například tím způsobem, že se vytvoří celní překážky, což tedy podpoří domácí průmysl,“ uzavřel David.