Úvodem se mimo jiné Trojan svěřil s tím, co mu vadí. Jde například o lhaní, nedodržování pravidel či šlendriánství. "Když se dělá nějaká práce a já vidím, že těm lidem je úplně jedno, jak to dopadne. To mi také vadí," sdělil Trojan. "Pro mě je důležité, v jakém žiju světě a chci se chovat jako občan," vyprávěl dále Trojan, že o některé přátele skoro přišel kvůli politice. "Jsme na hraně. Vyhýbáme se tématu politika. Snažíme se přátelství udržet, protože má silné kořeny, ale ten příkop se po takových centimetrech vzdaluje," uvedl. 

Následně Trojan odpovídal také na otázku, kdo je pro něj jednoznačnou osobností tohoto a minulého století. "Já se trošku bojím toho slova jednoznačnost. Pro mě je to určitě Václav Havel, ale určitě nebylo jeho ambicí být jednoznačně kladnou, aby byl kladně vnímán. On dělal rozhodnutí, u kterých musel vědět, že je společnost třeba nepřijme. Třeba otázka nespravedlivého vyhnání Němců. A přesto do toho šel a byl ochoten vlastně i riskovat svou popularitu. Dnes není tolik osobností, které by tohle byly schopny dělat. Protože to považuji za důležitější pro tu společnost, než abych v příštích volbách opět zvítězil," podotkl.

"Nezažil jsem totalitu nacistickou, ale zažil jsem totalitu komunistickou. A už i ve věku, kdy jsem byl dospívající nebo dospělý. A i jsem se s ní musel utkat, protože jsem podepsal Několik vět a petici za propuštění Havla. A byl jsem odvelen do tankového praporu do Humenného, byl jsem na výslechu u kontrarozvědky. Takže tuhle zkušenost mám, a byl bych hrozně rád, kdybych touhle zkušeností už nikdy nemusel projít. A hlavně aby s ní nemusely projít moje děti a děti všech," sdělil, v jaké době by už nechtěl žít.