Ivan Vyskočil po dovolené četl zprávy. A rána: Fialovi dokonale hráblo! Kdo mu dal právo...
10.03.2024 5:00 | Komentář
NEDĚLNÍ RÁNO S IVANEM VYSKOČILEM „On zapomněl, že je pouze náš zaměstnanec, který má plnit vůli lidu,“ říká na adresu premiéra herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil. A ptá se: „Kdo mu dal právo, že se nebude bavit s našimi nejbližšími bratry Slováky? Jak může říct, že jestli budou zemědělci zlobit, tak peníze pro ně přesměruje jinam?“ V Nedělním ránu popisuje, co viděl ve Vietnamu: „Ne Vietnam, sto let za opicema jsme my. Nikde jsem v té ‚zaostalé zemi‘ neviděl žebráky ani evidentní bezdomovce. Nikdo tam nekecá o Green Dealu.“ Na závěr nechybí vzkaz pro kolegu Ondřeje Vetchého.
Foto:
Hana Brožková
Popisek: Ivan Vyskočil
reklama
„Moji milí čtenáři, na chvíli jsem se odmlčel nikoliv proto, že by nebylo v našem království o čem psát, ale z jednoduchého důvodu, že jsem tu nebyl,“ říká na úvod dnešního Nedělního rána herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil a hned vysvětluje.
Ne Vietnam, sto let za opicemi jsme my
„Moje drahá mladá partnerka je ve své práci tak dobrá, že dostala zcela zvláštní odměnu a mohla si vybrat dovolenou. Vzala mne s sebou a naše rozhodnutí padlo na Vietnam. Moji zlatí, to byla krása. Krása taková, že mne to až rozladilo. My Evropané, a zejména Češi, si pořád o sobě myslíme, jak jsme na výši a Asie, že je ještě sto let za opicema a zejména nějaký Vietnam? Vždyť se tam donedávna válčilo. A pak vystoupíte na letišti a vlhké horko vás vlídně uvítá. No jistě, u nás, když jsme odlétali, byly 4 stupně. A pak nás autobus dovezl do našeho místa pobytu a pomalu jsem se začal rozkoukávat,“ říká herec a popisuje. „Pravda je, že Vietnamci si nějak úzkostlivě na pořádek nepotrpí. Co je za plotem, to už je moc nezajímá, a tak je tam všelicos. Ale mezi námi, tohle já pamatuji před čtyřiceti lety na Slovensku. Zahrádka uklizená a bordel se házel za plot. No a už je to také jinak. Pak jsme měli několik výletů a koukal jsem, že těch sto let za opicema jsme my,“ krčí rameny a vypráví dál.
Američany vyhodili a jsou šťastní
„Vietnamci staví, obchodují, a hlavně jsou nesmírně příjemní. Ale hlavní je ta atmosféra na ulicích. Najednou jsem si uvědomil, jak jsme my, jako blbci, sešněrovaní tou pitomou Evropskou unií a šněruje nás čím dál víc. Lidé se smějí, baví. Jestli jich jede na motorce pět, nebo jeden, to nikdo neřeší. Policajta jsem viděl jednou. Seděl na tržišti na židli a lezly po něm děti. Evidentně nikoliv jeho. Asi je hlídal zákazníkům,“ usmívá se Ivan Vyskočil a podotýká. „Je tam komunismus, ale zcela nedávno vystavěli nádhernou buddhistickou pagodu. Vidíte, jak se lidé cítí svobodně, a tak jsem si říkal: „Kéž by to tak bylo u nás“. Všude jejich rudé vlajky se žlutou hvězdou, takže komunismus. Ale lidé se smějí, pracují a budují tu zemi. Američany vyhodili a jsou šťastní, zatímco my jsme... (tedy ne my, ale paní Černochová a ten spolek nahoře nám je sem zatáhli jak veš do kožichu),“ mračí se naštvaně a v popisování toho, co viděl ve Vietnamu, pokračuje.
„V zemi se staví, a jak hezky. Jedete po silnici a žádné díry každých 20 metrů, ve kterých málem necháte kolo. Prostě silnice, jak má být, bez děr a nerozbitá. A lidé jsou příjemní, usměvaví a ženy jak panenky. Nikde jsem v té ‚zaostalé zemi‘ neviděl žebráky ani evidentní bezdomovce. A zvláštní blaho? Ani jedna ukrajinská vlajka! A jsou tam i bohatí, co většinou vystudovali v Rusku, a ti podporují parky, turismus, financují ekologické národní parky pro zachování původní fauny a flory, ale nikdo tam nekecá o Green Dealu. A s tím vším bílá pláž s palmami, vlnící se oceán a najednou jsem začal litovat, že za chvíli zase musíme jet domů,“ usmívá se zasněně herec a s mnohem menším úsměvem dodává. „Cesta letadlem, těch 12 až 14 hodin, je opravdu krušná. A to nemluvím o té ráně, co člověk dostane hned, jak se ráno probere. Proč jsem si jen otevíral zprávy. Jako bych se bez těch hovadin, co padají z huby našim politikům, nemohl obejít?“ chytá se herec za hlavu a vysvětluje, co ho po návratu do vlasti doslova „nadzvedlo ze židle“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Paní Schillerová, nemyslíte si, že by bylo lepší, kdyby se zabývali zaměstnanci najati na účtenkovou loterii něčím užitečnějším? Nebo že bychom mohli za účtenkovou loterii ušetřit a tyto finance raději dát či rozdělit mezi pečovatelské domy na podporu důstojného stáří? Nemyslíte si, že by taková čás...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
známka
, 10.03.2024 11:08:39
