Stále však podle Strejčka zůstává otázka, jakou „novou“ kvalitu má Kiskou zamýšlená změna přinést. „Nezdá se totiž, že by na Slovensku existovala silná, důvěryhodná – a nekriticky proevropská alternativa k tamním sociálním demokratům,“ uvedl ve svém komentáři na webu  a doplnil, že pokud tento předpoklad platí, pak cílem celé „akce“ musí být buďto zásadní oslabení slovenského premiéra Fica, nebo přímo jeho odstranění. „Pokud by se totiž z něho podařilo učinit ‚viníka‘ dnešní společenské situace na Slovensku, která má být ‚ohrožením demokracie‘, byl by po zbytek výkonu mandátu odsouzen do pozice ‚probruselského‘ vazala,“ dodal.

Cílem dnešní revoluční atmosféry, kterou spustilo stanovisko Bratislavského hradu, je vyvolání politického chaosu, jehož cílem je rozbití současného slovenského politického uspořádání, alespoň tak to vidí Strejček, podle kterého je třeba si vážně povšimnout varovných slov premiéra Fica, že Kiskův projev „nebyl psán na Slovensku“, a zamyslet se nad tím, proč má k takovému oslabení slovenské republiky vlastně dojít.

„Nemá jít v důsledku o pokus destabilizovat celý středoevropský ‚visegrádský‘ prostor, který jakž takž drží pohromadě a společně oponuje německo-francouzskému tlaku na přijímání migrantů? Nemá být proces chaotizace, skandalizace a obviňování zemí jako Polsko, Maďarsko, ČR a dnes i Slovensko z nedodržování jakýchsi ‚evropských hodnot‘ výrazem záměrů, ‚když to nejde s vámi, půjde to s někým jiným‘,“ pokládal si Strejček otázky.

Celé tohle dění se prý týká samozřejmě i nás a nejde pouze o Slovensko, ale o celý středoevropský region. „Časté a temné mediální vzkazy o tom, že tu existuje jakýsi ‚český přesah‘, nás o tom přesvědčují. Pokud by se ‚bratislavská revoluce‘ přelila k nám, zastihne nás oslabené,“ vztyčil Strejček varovně ukazováček a připomněl, že nemáme jasnou vládu a veřejné mínění rozpolcené. „Kiskův politický útok na Fica v Bratislavě ukazuje, jak snadné je v této době rozvrátit společnost a infikovat ji cizorodými zájmy,“ dodal.

• Původní zdroj ZDE

Bývalý europoslanec proto varuje, že příště to může být Česká republika, která se stane objektem možné „chaotizace“ středoevropského prostoru. Připomněl například vehementní spor o (ne)zvolení komunistického poslance do čela parlamentní komise, který zdejší společností hýbe. „Není nemožné představit si záměrnou organizaci demonstrací na českých náměstích, řízeně skandujících ‚raději demokracii z Bruselu‘,“ míní.

Snadno se prý v té nepřehlednosti zapomene, že o „obranu demokracie“ nepůjde. „Musíme být obezřetní. Bratislavský příklad ukazuje, jak snadné je dnes namíchat ve středoevropském prostoru osudovou třaskavou směs s revolučním potenciálem a využít ‚okno příležitosti‘ pro změnu preferencí rozhodující části společnosti,“ uzavřel.