Jablka za stovku kilo. Už v lednu. Ovocnář, který se rozešel se supermarkety, vše odhalil

12.12.2024 18:04 | Reportáž

Začátek nového roku: sto korun za kilo jablek. V Evropě do Vánoc dojdou a tak nám nezbude než využít nabídky třeba z jižní Ameriky. A to si prý tedy „pošušňáme“! I když čeští ovocnáři dostali největší „ťafku“, české a moravské sady pomrzly vůbec nejvíce, kompenzace jsou spíše symbolické. Alespoň ale nějaké, říkají pěstitelé. Poláky jsme před padesáti lety učili pěstovat jablka, dnes nás zaplavují svými produkty. Kvůli mrazům u nás došlo k osmdesátiprocentnímu propadu produkce. Je normální, že markety se dohadují o každém halíři, ale rabaty mají až třistaprocentní?

Jablka za stovku kilo. Už v lednu. Ovocnář, který se rozešel se supermarkety, vše odhalil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Muž v obchodě, ilustrační foto

Majitel sadu Vranov u Radnic na Rokycansku Richard Schwarz se snaží doplnit sortiment, jak se dá, aby alespoň o něco málo zvýšil příjmy, protože letošní propad je nevídaný a pro mnohé bude jistě likvidační.

České stromky versus dánské jedličky

„Protože je letos problém s jablky, které nás živí, tak jsme se rozhodli udělat farmářský krámek a překupovat zeleninu, ovoce a jít zákazníkům naproti. A další komoditou jsou vánoční stromky, které jsme zkusili. Našli jsme si českou plantáž se smrkem pichlavým a jedlí, přivezli jsme z Křivoklátska asi 80 stromků, které se nám podařilo téměř za den prodat. Stromky se musí objednat dlouho dopředu a také samozřejmě zaplatit. Nechtěli jsme riskovat, abychom nakoupili tisíc stromků a pak nám zbyly, protože cena stromků v nákupu také není malá. Je to pro nás také pracovně náročné, vzít dodávku, velký vlek a nařezat si, dvakrát se otočit, vybrat. Je to práce fyzická i psychická, nejen s motorovou pilou, ale také výběr, abychom si sem nepřivezli nějaká košťata, které neudáme. A cenu se snažíme držet co nejníže. A asi tohle příští rok zopakujeme. Na to jsme opravdu malí a opatrní a je to poněkud jiná liga,“ konstatuje Schwarz, který převzal sady po svých předcích.

„Jedle z Dánska mají určitě své kouzlo, ale je to jiný byznys. Cena je někde jinde, objednávají se a platí v létě. A do toho bychom nemohli jít, platit někam desítky nebo stovky tisíc korun a pak trnout, jestli je prodáte,“ konstatuje dále.


Prodejna sadaře Schwarze doplněna o nabídku zeleniny. (FOTO: Václav Fiala)

Maloprodej není spása, ale vítaná pomoc

„Krámek máme tady po léta, poptáváme se lidí, co by tu ještě chtěli mít, co by je zajímalo a na co by tedy byl odbyt. A nabídku pořád navyšujeme. Nečekali jsme takový zájem. My tu zeleninu a další nakupujeme v malém a budeme držet kvalitu. Těžko budeme držet ceny s akcemi v supermarketech. My známe historii ovoce, odkud je, a na to dnes lidi docela slyší. Sirupy, zavařeniny, nakládaná zelenina, to jde. Začali jsme prodávat pšenici, slunečnicové semínko, a také od nedalekého pěstitele kmínu, je tady malý soukromník, který jej pěstuje. Je to dvouletá rostlina, takže je trochu složitější na růst. V létě jsme měli domácí salátovky, rajčata ze skleníků. Ale nebudeme tady prodávat prací prášky, že. Byli jsme zvyklý, že lidé přijedou pro bednu. Dnes si vyberou po kilu, k tomu si přidají okurku, citron, ale je to dobré. Kšefty jsou menší, ale přijede zas víc lidí. Je to prostě něco jiného než s jablky,“ konstatuje Schwarz.

Anketa

Budeme se mít v roce 2025 ekonomicky lépe než v roce 2024?

1%
97%
hlasovalo: 10664 lidí
„Prodáváme dvě odrůdy brambor, žluté a červené. Určitě nebudeme nakupovat nějaké speciální na salát, to má stejně omezený počet zákazníků. Ty už se tady v okolí prakticky nepěstují. A když, jen pro vlastní potřebu. Takže je nakupujeme na podzim a ony jsou do zimy prodané. Jezdíme pro ně do jižních Čech nebo na Vysočinu. Děláme speciální vánoční cider. Ten u nás děláme ve spolupráci s jednou spřátelenou firmou, která ciderům opravdu rozumí, už pár let. A lidé si na něj zvykli. Překupujeme sušené plody, ořechy. A balení stylové, nyní k Vánocům.“

„Co se týče jablek, tak máme všechny jen naše. Lidi říkají, že prý nic nemáme. Ono něco je, některé odrůdy nemáme vůbec, některých se urodilo téměř normálně, ale protože jsme odstoupili od marketů, zrušili jsme krámek, který jsme měli v Plzni. Takže to vypadá, že jablek máme hodně, ale protože nemáme 35 hektarů, tak je to letos opravdu veliká slabota.“

„My jsme plochu už snížili před tímto problémem s mrazy. Samozřejmě pravidelně dochází k obnově sadů, staré stromy se vykácí, nahradí se novými. My jsme něco vykáceli, ale neobnovili, což je zhruba o deset hektarů. Tohle by nám stačilo pro prodej. Jenže jaro letošního roku nám do toho takříkajíc hodilo vidle.“


(FOTO: Václav Fiala)

Malá pomoc, také pomoc ale...

Kompenzace? Prý nic moc. „Mohlo to být lepší. Mysleli jsme si, že nás stát a potažmo EU podrží trochu víc. Ale nechci být nenažraný, prostě každá koruna dobrá, ta nám pomůže přežít tenhle rok. Prostě snížení příjmů o 80 procent z důvodů těch mrazů, to si málokdo dokáže představit. Když někdo říká, že je to podnikání jako každé jiné, tak já na to, ano je, ale jsou to specifika… Peníze přijdou, ale jsou odsouhlasené. Je to perlička, která nám pomůže. Ale že by nás to zachránilo. Musíme se postarat sami. Třeba překupováním zboží nebo navýšením druhů sortimentu,“ konstatuje Richard Schwarz.

“Máme přes dvacet odrůd, což není úplně obvyklé, protože se soustřeďujeme na koncového zákazníka a jde nám o větší portfolio a abychom měli co největší výběr. Letos můžeme mluvit tak o sedmi, osmi odrůdách, které jsme sklidili v množství, které bychom mohli nabídnout v obchodě. To, co tu máme, jsme schopni mít tak do začátku jara. Něco dojde, třeba Šampion, který doprodáváme, ale Idared, Golden, Gala, to jsou zimní odrůdy, které by měly vydržet.“

Ledový dech

„Co se týká mrazů, prakticky pomrzla celá Evropa. Rakušané, Italové hlásí vysoké, těžké ztráty, ale nejhůř jsme dopadli my. Poláci také nedopadli dobře, jenomže tam jde o jiné množství. Pomrzla jim čtvrtina, ale to nás neovlivní, protože to sem cpou pořád. Mají stále obrovskou výsadbu. Už ale také u nich není takový tlak na cenu a tím pádem ji drží výš. Takže laciná jablka prostě nejsou nikde. Něco jde k nám ze Srbska, Moldávie nebo Rumunska, tam to prý nepomrzlo, a uvidíme, co to udělá s cenou, protože zatím jablka tady byla. Ale po Novém roce, v lednu budou už jen ty dovozy. Uvidíme, jak se k tomu postaví prodejci. Bohužel, zkušenost je taková, že dodavatel zdraží o korunu a prodejce o osm. Podívejte se, my jsme měli mít stovky tun a máme desítky. Ztráty prostě průměrně jsou 80 procent. A některé odrůdy byly dokonce nula! Ono to nefunguje tak, že od každého promrzne něco. Je to tak, že některé odrůdy jsou na nule,“ vysvětluje Schwarz.

Šok na začátku roku 2025

„Takže do Vánoc se budou podle mého názoru držet ceny kolem padesáti, šedesáti korun za kilo. V novém roce se to ale může utrhnout z řetězu, protože nebude už nic a vezmou se dovozy z jižní Argentiny. Takže bude klidně kilo kolem stovky,“ Šokuje ovocnář Schwarz. „To je strašné, když si vezmete, že banány jsou za dvacetikorunu. A to dozrávají někde pod plynem v halách v Evropě, vozí se přes půl světa… kolik haléřů za trs dostanou ti pěstitelé? Nechci ani domýšlet! Je ale strašné, že všechno jižní ovoce bude levnější než to „obyčejné“ jablko. To bude velká rána. Přeci jenom, jsme na jablka zvyklí. A na tom z Nového Zélandu, Chile nebo Argntiny. To si v Mercosulu budou mnout ruce. A samozřejmě, kde jsou normy na genetiku, postřiky a tak dál. Tady nás sledují na každém kroku a tam budete mít garance jen vágní…“


Ovocnář Richard Schwarz. (FOTO: Václav Fiala)

Nostalgie mládí

A co starší odrůdy? „Trochu jsme je zkoušeli, pár starých odrůd jsme vysadili, ale je to vysloveně místní záležitost, protože supermarket vám nějaké Matčino nebo Čistecké lahůdkové nevezme. Tady se po tom lidé ptají, ale je to takové dojímavé, když stará paní vzpomíná, jaké byly dobré. Já na to, že to jí ale bylo dvacet let…“ vypráví dále Schwarz.

„Když prodáváte Matčino, ne všechny jsou pěkné, zákazník to obrací, vybírá, namačká. Takže vývoj jde dopředu. Svého zákazníka to sice má, ale nejde na tom postavit sadařinu. Musíte držet trendy, tedy Gala a jejich klony, Jonagold a jeho klony. To jede nyní. Stejně jako před dvaceti lety to byl Golden a před třiceti roky třeba Sparťan a Rubín. To se tady dělalo. České šlechtitelství bylo dobré, drží je ještě zahrádkaření“.

Pro dobrotu na…

„Profi ovocnařina se šoupla už někam jinam, do Podalpí a boom je Polsko. Nejhorší je, že jsme je to ale naučili. Před padesáti lety sem jezdili a učili jsme je, co je jablko a jak se vlastně pěstuje. Nu a dnes nás utlučou. Oni ročně dělají přes šest, sedm milionu tun jablek. A my děláme 150 tisíc. To je obrovský rozdíl. A my vůbec nerozhodujeme, jaké budou ceny v Evropě. Supermarkety a hypermarkety, to je jiná liga. My jsme jim to dřív prodávali, ale nedopadlo to dobře. Pro nás je to špatná, extrémně nízká cena, spousta podmínek, které se nám špatně plní. Dostanete tudíž nalinkováno, jak to bude zabalené, kdy to máte přivézt, prostě není moc prostoru pro nějaké smlouvání a vyjednávání. Když se ale s ním domluvíte, jsou schopni od vás vzít obrovské množství. Tady si ceny dělám sám a každé jablko obrazně řečeno dvakrát třikrát držím v ruce. Je to prostě jiná liga, tam se hraje po kamionech. Mne vadí, že marže jsou tam pro ty koncové prodejce extrémně velké. Je to smutné, když jablko prodáváme za deset korun a řešíme, jestli nám dají 9,80 nebo 10 a dohadujeme se a pak vidíte ta svá jablka, jak v krámu stojí 39,90. Přitom pěstitel bere na sebe to největší riziko. Řetězce si nakoupí jen to, co potřebují. Chápu, že obchod něco stojí, budovy i prodavačky také, ale přece není normální, abychom měli marži deset procent a oni tři sta!“ konstatuje jeden z mála pěstitelů – ovocnářů v západních Čechách.

„Víte, já nechápu, že nemůžeme zde vypěstovaná jablka zavézt do okresního města, kde je řada supermarketů. Green deal už my jedeme pár let. Ale koneční prodejci, ti ještě ani nezačali,“ vysílá vzkaz Schwarz. A nedoufá, že by jej někdo vyslyšel…

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

JUDr. Jiří Pospíšil byl položen dotaz

kampaň

Na jednu stranu nemám nic proti kampani na soucitné zacházení s kapry. Co ale nechápu, proč se do ní pouští zrovna Praha? To máte peníze nazbyt? Neměl by to dělat spíš stát nebo třeba nějaké organizace, které dostávají od státu dotace? A jak se vy sám díváte na zákaz prodeje živých kaprů? Nebylo by ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 14 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Své peníze na účtu utraťte. Do půl roku.“ Zásadní varování z mezinárodní konference

20:21 „Své peníze na účtu utraťte. Do půl roku.“ Zásadní varování z mezinárodní konference

Kořenem Zelené pro Evropu je primárně systém samotný, který ve finále generuje nekompetentní politik…