Vize a strategii na dalších třicet let pro Českou republiku představil předseda vlády Petr Fiala (ODS) už 1. září na konferenci Česko na křižovatce. Fiala zmínil čtyři pilíře, na kterých má budoucnost České republiky stát.
Prvním z nich je stát se sebevědomou zemí schopnou prosazovat své zájmy. Druhým pilířem je štíhlý a efektivní stát. Třetím pilířem je vzdělávání a čtvrtým pilířem jsou strategické investice, které Česko musí podniknout k podpoře a dlouhodobému nastartování české ekonomiky.
V rámci čtvrtého pilíře vyjmenoval šest oblastí s velkým potenciálem pro Českou republiku. Do těchto oblastí by podle Fialy měly svou pozornost směřovat všechny následující vlády. „A to buď smazat nahromaděný dluh, anebo nasměřovat do budoucnosti maximum zdrojů. Vyrovnat dluh musíme za prvé dostavbou české dopravní infrastruktury a za druhé zásadním posílením české energetiky,“ uvedl Fiala.
„Strategickými příležitostmi, které nesmíme propásnout, jsou expanze jaderné energetiky, využití lithia pro podporu automobilového průmyslu, zapojení do evropského centra výroby polovodičů a orientace na nejnovější trendy, jako je třeba umělá inteligence,“ vyjmenoval Fiala čtyři klíčové strategické příležitosti pro Českou republiku.
Česká republika nesmí propásnout tyto čtyři strategické příležitosti:
— Petr Fiala (@P_Fiala) September 19, 2023
1?? Expanze jaderné energetiky
2?? Využití lithia pro podporu automobilového průmyslu
3?? Zapojení do evropského centra výroby čipů a polovodičů
4?? Orientace na nejnovější trendy, jako je umělá inteligence pic.twitter.com/H7EtN31shI
V patnácti zemích světa, zejména v Číně, Indii a Rusku, se v současnosti staví asi šedesát jaderných reaktorů.
Podle německé online platformy Statista, která se specializuje na sběr a vizualizaci dat, se k jaderné budoucnosti nejvíce zavazuje Čína: „Ve střednědobém horizontu jsou jaderné elektrárny některými odborníky považovány za nejefektivnější přechodné řešení pro dosažení globálních klimatických cílů. Kritika se však snáší na z velké části nevyřešenou otázku konečného skladování a potenciálních bezpečnostních rizik. Jak ukazuje tato infografika využívající údaje Světové jaderné asociace, žádná země se v současnosti nezavazuje k jaderné budoucnosti více než Čína.“
In the mid-term, #nuclear power plants are considered by some experts to be the most efficient transitional solution for achieving global #climate goals. Criticism is though levelled at the largely unresolved question of final storage and potential safety risks. As this… pic.twitter.com/vKvbRxaBco
— Statista (@StatistaCharts) September 27, 2023
Čína se momentálně staví do čela zemí s největším počtem rozestavěných jaderných elektráren. V současnosti plánuje či už staví 24 jaderných reaktorů, jeden z nich má být uveden v provoz již tento rok, poslední z plánovaných elektráren až v roce 2028. Na druhém místě je poté Indie s osmi rozestavěnými elektrárnami a na třetím Turecko se čtyřmi.
V současnosti je ve 32 zemích v provozu přibližně 440 jaderných reaktorů s celkovým výkonem 390 GWe, uvedla mezinárodní nezisková organizace Světová jaderná asociace (World Nuclear Association, WNA).
Mezinárodní energetická agentura (International Energy Agency, IEA) spadající pod Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve zprávě o Světovém energetickém výhledu (World Energy Outlook, WEO) z roku 2022 počítá s nárůstem jaderné kapacity o více než 43 procent od roku 2020 do roku 2050 – tedy na přibližně 590 GWe. Nárůst výrobní kapacity se pak soustředí zejména v zemích Asie. Podíl jaderné energie na celosvětové výrobě elektřiny by tak v roce 2050 podle této zprávy měl představovat přibližně 8,5 procenta.
/)*
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Kroutilová