Rozdíl je podle ní ovšem v tom, že zatímco Gándhí se zasloužil o nezávislost Indie, papež a Reagan o vítězství nad říší zla a John Lennon hlásal světu, že má dát šanci míru, Fico se zasloužil pouze o to, že se jeho země vzdaluje demokratické Evropě a svobodnému světu. „Poslední vyjádření na margo Ukrajiny jsou už za hranou všeho, co lze tolerovat. Ficovo chování k Petru Fialovi v rámci návštěvy lídrů V4 bylo degradující a jeho návštěva u Miloše Zemana hanebná. Nyní, když se od rána do večera dozvídáme detaily o tom, jestli se probral a s kým promluvil, jak dlouho mluvil a co mu budou operovat, jako by se úplně zapomnělo na jeden fakt: nikdo mu to nepřeje a nikdo to neschvaluje, ale přece jen je trochu rozdíl mezi ním a Jánem Kuciakem,“ dodala Le Fay.

Rozebrala, že Slovensko je zemí, kde se vraždí novináři a lidé hlásící se k LGBTI+, či se zde zabíjejí psi i kočky. „Fico není žádný beránek. Kvůli jeho znovuzvolení upadla řada mých přátel na Slovensku do deprese a další se připojili k těm, kteří se už dříve odstěhovali do Čech. Jenže všichni svobodomyslní lidé se odstěhovat nemůžou, stejně jako nemůžeme přivézt všechny psy a kočky, všechny novináře a všechny příslušníky LGBTI; nebo děti z romských osad, které nemají budoucnost, neřkuli že jim hrozí smrt, minimálně do té doby, než politiky typu Kaliňáka, Danka a Blahy vystřídají lidé, jako je lídr Progresívného Slovenska Michal Šimečka,“ doplnila Le Fay.

„Nepřeju Ficovi nic zlého, násilí neschvaluju ani na hraboších, natož na lidech. Přeju mu, ať se brzo uzdraví a viníka ať stíhá zasloužený trest. V žádném případě si ale nepřeju, aby se co nejdříve vrátil do čela Slovenska, jak to slýcháme dnes a denně,“ zakončila se slovy, že koho skutečně lituje, je Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová.