Každou krizi provází kromě nejistoty, co bude, i otázka, jak jsme připraveni na nepohodu, na eventuální kolaps systému anebo rovnou na zhroucení civilizace. Ve výhodě jsou preppeři, kteří problematiku přežití v kolabující společnosti řeší preventivně, v časech prosperity a míru. Být prepperem je praktické hobby, zábava, která může zachránit život a v nejistých časech to může být i výnosná živnost. Populární preppery zpovídají média a štědře jim za konzultace platí boháči, kterým se v případě konce světa nechce zahynout s ostatními.

Jistý populární expert na přežití dostal od miliardářů překvapivou, nicméně logickou otázku, jak v luxusním protiatomovém krytu vyloučit riziko, že je o život připraví vlastní ochranka a služebnictvo. Prepper šokoval miliardáře radou, aby se s personálem spřátelili. Kdyby to šlo, svět by nebyl v maléru a boháči by nepotřebovali kryty ani ochranky.

Náš největší problém ohledně přežití v divočině je absence divočiny. Klasický prepper je romantik, který rozumí přírodě, zná prosté alternativy k civilizačním vymoženostem a je schopen se pružně adaptovat na nějaké starší století. Současný stupeň pokroku nás ale odstřihl od dovedností a kutilství našich předků, nebezpečně jsme zpohodlněli kvůli sofistikovaným technologiím. Divočinu, ve které bychom mohli najít azyl, jsme zlikvidovali obrazně i fyzicky.

Pokrok v praxi funguje tak, že v autě na spalovací motor v roce 2010 bylo 300 čipů, v autě na zelený bruselský spalovací motor v roce 2020 bylo 1000 čipů a v elektromobilu roku 2023 je 5000 čipů. Kde jsou časy, kdy ve filmu Dobrý Will Hunting opraví Ben Afflec s kamarády pro Matta Damona starý vehikl a darují mu ho k narozeninám s tím, že „má dobrý motor“... Pro dnešek platí, že jsme paralyzováni závislostí na tom, co nepotřebujeme, a současně nevíme, jak komplikovaný svět zjednodušit na cosi, co lze v nouzi opravit na koleně. A díky tomu přežít.