„Musím konstatovat, že skutečně závažná témata se v našem společensko-politickém prostředí otevírají nikoliv až ve chvíli, kdy je ‚za 5 minut dvanáct‘, ale kdy je doslova minutu po dvanácté. Což svědčí o ochotě a kompetenci politické reprezentace i v oblasti obrany a bezpečnosti země a jejích občanů. S trpkým úsměvem sleduji, jak v reakci na dění na Ukrajině mnozí politici pronášejí hluboké úvahy na téma zavedení základní vojenské služby či vojenských cvičení, přičemž jsem od roku 2013, ani jako poslanec, ani jako občan ČR, nezaznamenal z jejich strany žádný zájem a podporu,“ sdělil.

V rámci zajištění obranyschopnosti vlasti je podle jeho názoru schopnost populace bránit svou zemi jedním ze základních parametrů odstrašujících případného útočníka od agrese. „Jen pro základní představu – na 1 uniformovaného příslušníka branných a bezpečnostních složek připadá, statisticky, cca 360 občanů, kterým by stát, který si i proto platí, měl zajistit ochranu života, zdraví a majetku občanů. Mluvíme o příslušnících Armády ČR, Integrovaného záchranného systému, celnících, příslušnících vězeňské služby, u kterých  lze s úspěchem hraničícím s jistotou předpokládat, že pouze jednu pětinu z nich lze považovat za ‚bojovníky‘. Efektivní ochrana/obrana jedním ‚bojovníkem‘ tedy reálně připadá na 1800 občanů,“ upozornil.

Odvedení občané bez potřebného výcviku odeslaní do boje jsou potravou pro děla

Vyvozuje z toho zásadní závěr: „Stát není, bez aktivní spolupráce znalostmi a dovednostmi občanů, schopen zajistit své povinnosti dané ústavou České republiky,“ myslel si Chalupa. „Paní ministryně Černochová se nedávno vyslovila, že každý by měl umět střílet a vyznat se v mapě – to je jistě pravda, ovšem bez zavedení branné výchovy do škol, přípravy obyvatel na krizové situace je to jen pouhá proklamace, pouhé plácnutí do vody. A dále se paní ministryně vyslovila, že bude usilovat o povinné odvody z důvodu potřeby Armády ČR znát zdravotní stav populace pro potřeby eventuální mobilizace – což je v podstatě opisování téhož, co mínil za 250 milionů ročně realizovat ministr Stropnický – tedy to, s čím jsem jako místopředseda Výboru pro obranu velmi ostře nesouhlasil. A ostře nesouhlasím i nyní,“ objasnil.

„Důvod? Odvést mladé lidi ke službě v  AČR, což je jistě velmi významný akt společenské odpovědnosti, projevu vlastenectví a dospělosti, obdobně jako maturita, bez toho, aby v co nejkratší době – do půl roku po odvodu – následoval další nezbytně nutný krok – prezenční branný výcvik v délce cca 6 měsíců. V opačném případě totiž půjde nejen o další rádoby politický ‚úspěch‘, jakési velmi drahé vykazování čísel, kolik že se podařilo ‚odvést‘ občanů,“ vysvětlil. 

„Ale co je hrůznější, že takto odvedení občané budou bez potřebného výcviku při mobilizaci navlečeni do uniforem a odesláni do boje jako doslova bezbranné ovce, jako tzv. „potrava pro děla“… a zaslechl jsem i onen postoj politiků… dámy prominou… ‚a co jako, lidí je jak sraček‘, uvedl exposlanec. „Rozhodně neobstojí tvrzení, že v případě hrozící nepřátelské agrese bude dost času takto odvedené občany dostatečně vycvičit v míře, poskytující politikům čisté svědomí v tom smyslu, že lidi, co půjdou bojovat za vlast,  budou připraveni na boj tak, aby měli šanci v takovém boji nejen vítězit, ale i přežít,“ upozornil.