„Silnou podporu pro Erdoganův autokratický tah v západní Evropě lze jistě vysvětlovat tím, že tam často žijí turecké nižší sociální vrstvy – ti, co zůstali po cílené pracovní migraci. Jak víme například z Německa, donedávna skoro neexistovala snaha je integrovat. Na rozdíl třeba od anglosaských zemí, kde se pohybuje řada mladších vzdělanějších Turků,“ všímá si úvodem Janda. 

Podle něj pro řadu Turků může také volba pro Erdogana být ovlivněna tím, že ho považují za silného lídra, díky němuž mohou být hrdí na to, že jsou Turci. „Přestože třeba v samotném Turecku žít nechtějí. Něco podobného můžeme vidět u některých Rusů žijících v Evropě,“ dodal.

Zároveň si všiml, že ať už byly motivace a důvody masivní podpory jakékoliv, pro západoevropské státy to značí zásadní problém. „Mají na svém území statisíce lidí, kteří podporují tento tvrdý, čím dál více islamistický režim, který s liberální demokracií nemá už skoro nic společného. To je ve výsledku jejich selháním, prakticky jde o selhání hodnotové integrace,“ doplnil.

Až následující měsíce pak podle Jandy ukážou, jak bude Erdogan tento nástroj využívat. „Může například přímo či nepřímo vyhrožovat evropským státům, třeba před německými parlamentními volbami. Může dále podporovat prohlubování turecké identity u Turků žijících v západních státech, což je něco, co tyto státy vnímají jako politické a sociální, možná i časem bezpečnostní riziko. Nejde o všechny Turky žijící v západní Evropě, ale o jejich značnou část,“ zmínil.

Závěrem pak zkonstatoval, že v Česku hlasovalo 583 Turků a 87,5 % bylo proti posílení pravomocí prezidenta. „Pro nás z toho plyne jednoduché poučení, které je však náročné prakticky zajistit – nechceme na českém území rozsáhlé menšiny, které by měly silnou politickou identitu podporující evidentně nedemokratické tendence či režimy. Zatím se to daří. To není argument pro ‚bílé Česko‘, nýbrž pro to, aby česká imigrační a integrační politika dokázala zajistit, že nám tu nevyroste pátá kolona cizích diktatur či totalitních režimů – ať už jde o ISIS, Erdoganovo Turecko, nebo putinovské Rusko. Stát má právo a podle mě i povinnost vůči svým občanům požadovat a zajišťovat hodnotovou integraci cizinců,“ uzavřel.