„Sobotkovy zkušenosti i kompetence věnovat se některým tématům budou scházet. Je tu celá řada témat, od ekologické politiky, přes daňovou politiku, až po regulaci médií, která v poslaneckém klubu nemá, při vší úctě k němu, kdo s obdobnou autoritou a kompetencí převzít. Promarňuje také šanci ukázat jak sympatický obsah může mít role poslance,“ říká velmi kriticky Patočka. 

ČSSD podle Patočky také doplácí na špatnou analýzu výsledku voleb. „Ten se šmahem odbyl s tím, že za něj nese odpovědnost vedení, zejména tak zvaný triumvirát Chovanec, Sobotka, Zaorálek. Ačkoli i oni jistě měli svůj díl odpovědnosti, základní příčiny volebního debaklu jsou ale jiné a ohlašovaly se postupným sesuvem voličské přízně dlouhou dobu,“ zmínil Patočka s tím, že hlavní příčinou propadu sociální demokracie je ochabování programového základu politické praxe a ztráta věrohodnosti představitelů ČSSD na všech úrovních.

„Základním problémem ČSSD je fakt, že se proměnila v konfederaci lokálních struktur svou povahou fakticky feudálních, v nichž jednotliví velmoži spravují své místní, okresní a v různých mocenských aliancích i krajské organizace. Kontrolují tu hlasovací většiny, a mezi sebou pak obchodují s hlasy delegátů, vyjednávají obsazování mocenských pozic, jen s minimálním ohledem na program. Největším festivalem takového obchodování je sjezd,“ dodal Patočka. 

Málokdo uvnitř strany si pak dle jeho názoru je ochoten připustit, že reálná příčina volební porážky ČSSD leží v degeneraci politiky na politikaření, v záměně programové politiky za organizování hlasovacích většin prospěcháři okresního formátu. „A veřejnou podporu ztrácí ČSSD proto, že mocenské politikaření bez programového ukotvení čím dál větší množství voličů prohlíží jako podfuk,“ konstatuje Patočka.

„Okolnost, že ČSSD ztratila kontakt se svými programovými východisky, se kromě otřesné vnitřní kultury i epidemie prospěchářství při výkonu veřejné správy promítá i v tom, že dnes strana vůbec neví, jak se pokoušet získávat ztracené pozice zpět: a tak se v ní mimo jiné šíří jako požár bludná představa, že má voličům nadbíhat protofašistickými, to jest okamurovskými a zemanovskými, metodami,“ dodal také Patočka.

„Jednání současného vedení ČSSD s Andrejem Babišem je vrcholem prospěchářského přístupu k politice, který se v ČSSD začal prosazovat jako dominantní pojetí politické práce od uzavření opoziční smlouvy. Smysl současných jednání, navzdory fasádě různých vzletných slov, netkví v ničem jiném, než ve snaze zajistit prebendy pro pár předáků ČSSD,“ sdělil Patočka, že Babiš sociální demokracii nepotřebuje k ničemu jinému než jako fíkový list, který bude krýt jeho skutečnou sněmovní většinu, v níž se pohodlně opírá o Filipovy komunisty a Okamurovy rasisty.

„Dnes velmi málo viditelnou výhodou ČSSD je skutečnost, že pořád disponuje mimořádným rezervoárem lidí, kteří politiku jako řemeslo zvládají velmi slušně. A velká spousta z nich opravdu nemá primárně prospěchářské motivace. Jen zkrátka nevidí žádné příznivé východisko ze současné situace. Bohužel straně zoufale chybí někdo, kdo by je dokázal nastínit,“ uzavřel Patočka, jenž však vnímá, že šance mohou přijít. Záleží však, zda strana vstoupí do vlády a zda se prosadí interpretace předvídatelného volebního debaklu v letošních podzimních volbách.