„Začalo to destrukcí. Bouráním Rakouska-Uherska. Jak známo, Čehona byl občan pilný. Hrdě nosil na klopě vyznamenání od stařičkého císaře pána, které dostal za svoji ochotu a loajálnost ke státnímu zřízení. K mocnářství. Miloval hřejivý pocit důležitosti, který se s medailí dostavil. Prototyp ochotného a všehoschopného člověka, který ještě ráno 28. října 1918 bránil monarchii. Pohoršoval ho hluk padajících státních znaků, které neukáznění Češi nadšeně strhávali z fasád domů po celé zemi,“ začal Hrušínský svůj komentář.
„Pilného občana Čehonu hrál v roce 1938 v Osvobozeném divadle můj dědeček, herec Rudolf Böhm-Hrušínský. Tatínek mého slavného tatínka. Voskovec a Werich do hry Pěst na oko využili verš z rakousko-uherské hymny: ‚Čeho nabyl občan pilný?‘ a Čehona byl na světě,“ píše dále Hrušínský a vzpomíná na to, jak Čehonovi pak zčista jasna začali vadit Židé i na to, jak se Čechona naučil zdvihat pravici, aby pozdravil nový pořádek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef