Jaroslav Bašta: Nové usnesení Evropského parlamentu o lidech afrického původu je vůči Evropanům rasistické. Je třeba jej zrušit

02.04.2019 16:47 | Zprávy

Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval bývalého politického vězně, disidenta, majora polistopadové tajné služby, poslance, ministra, velvyslance v Rusku a na Ukrajině, archeologa, publicistu, spisovatele a intelektuála Jaroslava Baštu.

Jaroslav Bašta: Nové usnesení Evropského parlamentu o lidech afrického původu je vůči Evropanům rasistické. Je třeba jej zrušit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

„Kopeš pořád?“ padla poněkud netradiční první otázka, týkající se Baštovy celoživotní lásky – archeologie. „Kupodivu s přáteli z muzea se pořád ještě snažíme něco nacházet. Já abych pravdu řekl, tak jsem nebyl archeologem v klasickém slova smyslu, který dělá klasické vykopávky, to dělala moje žena, já jsem se snažil nacházet nové neznámé lokality. Kdysi, v 80. letech, jsme si kvůli tomu vymysleli novou archeologickou metodu – pátrání po výšinných sídlištích a hradištích, kdy jsme systematicky procházeli v západních Čechách povodí jednotlivých řek a potoků, lezli na každý kopec a dívali se, jestli tam není třeba val nebo zda se tam nedají najít pravěké či středověké střepy. Byli jsme v tom velmi úspěšní, povedlo se nám změnit archeologickou mapu nejen západních Čech, ale i některých pravěkých kultur,“ vysvětlil Jaroslav Bašta, čím se intenzivně zabýval a zabývá.
 
Stanislav Novotný podotkl, že to v Jaroslavu Baštovi probudilo vlastenectví. Ten souhlasil. „Já jsem si v tomhle případě uvědomil věc, která je velmi málo známá. Všichni vědí, že máme zajímavou a složitou historii. Ale málokdo ví, že máme ještě zajímavější prehistorii. A taky komplikovanější. Ta byla spojena s Kelty. Západní polovina Čech se podílela na etnogenezi Keltů, která probíhala mezi východní Francií, jižním Německem a západními Čechami. To byl prostor, odkud Keltové expandovali do celé Evropy i mimo ni.“
 
 
Historické prameny zanechaly zprávu o tom, že na našem území žil kmen Bójů. Pak odtud na čas odešel do severní Itálie a jen tak mimochodem si odskočil dobýt Řím. „Byli to zřejmě sousedé, se kterými Římané nemohli vydržet, válčili spolu… Později se Bójové vrátili do Alp a k nám,“ vyprávěl Jaroslav Bašta s tím, že už pak z našeho území podle dostupných informací neodešli. Podle Jaroslava Bašty osídlili jižní polovinu Čech, známé je například oppidum ve Stradonicích či hradiště Závist. „V severní části byl jiný keltský kmen, který přišel poté, co původní Keltové odešli, někdy kolem roku 400 př. n. l., zatímco ti naši Keltové šli dolů k Dunaji. Bylo to velké keltské stěhování.“
 
Podobným stěhováním a osídlováním se dostali do Čech i slovanské kmeny, někdy kolem roku 700. Naše dějiny jsou tedy skutečně barvité. Jak poznamenal Stanislav Novotný, „je to velký důvod k sebevědomí; někdy se nám namlouvá, že dějiny začínají Římem“.
 
Jaroslav Bašta připomněl: „Je dokonce jasné, že naši předkové kultivovali naši zemi i sami sebe a dostali se do výjimečného postavení několikrát během různých tisíciletí. Zajímavé je, že čas od času došlo k tomu, že naše země patřily k nejvyspělejším v celé Evropě, to nebylo jenom za Karla IV., ale už předtím za Keltů.“
 
Jak naznačily i některé nálezy, třeba z mohyly z hradiště u Písku, docházelo též k dynastickým sňatkům, kdy byla za keltského krále, který sídlil v jižních Čechách, provdána etruská princezna. „Čtěte knihy Jaroslava Bašty, dozvíte se, že máme být na co hrdi,“ vzkázal posluchačům Stanislav Novotný.
 
Znalosti Jaroslava Bašty o historii jsou sice pozoruhodné, ale činný je v současné době i jako glosátor a komentátor politického dění a znovu též jako politik; v květnových volbách kandiduje do Evropského parlamentu za hnutí BOS – Bezpečnost, odpovědnost, solidarita.  
 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

Jak navrátit důvěru lidem ve stát?

Jestli vám rozumím správě, za poklesem důvěry lidí ve stát vidíte působení této vlády. Podle mě je teda problém mnohem hlubší a přesahuje tuto jednu vládu, ale spíš by mě zajímalo, jak budete chtít tuto důvěru obnovit? A divíte se, že lidí státu nevěří, když se většina z nás má stále hůř, i když řád...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nora Fridrichová odkryla „pravdu“ kolem vydání Okamury

11:51 Nora Fridrichová odkryla „pravdu“ kolem vydání Okamury

Kriminalisté požádali sněmovnu o vydání předsedy SPD a poslance Tomia Okamury k trestnímu stíhání ve…